Co se dělalo se zničenou bojovou technikou na bojišti?

Máte někdo nějaké informace o tom, jak se využívala zničená bojová technika, která zůstala na bojišti? Třeba po větší bitvě (El Alamejn, nemluvě o Kursku...) muselo na poměrně malém prostoru zůstat velké množství tanků. Využívaly je vítězné armády (myslím samozřejmě ty zcela zničené a neopravitelné) jako zdroj materiálu, podobně jako v poválečné době? Tahali například Britové ty tanky z pouště, nebo je tam ponechali?

Predpokladám, že skôr, či neskôr boli kýmsi zužitkované ako druhotná surovina. V ZSSR určite. Fotky zhromaždísk nemeckej techniky sú celkom známe. V Afrike skôr boli zanechané svojmu osudu. Kto by sa ťahal s vrakmi k najbližšej huti ?

To záleželo do značné míry na poškození a hlavně na "dopravní dostupnosti", tedy na možnosti odtahu k nějaké zpevněné cestě a následně železnici. Jak britové tak sověti použili kořistní typy takže méně poškozené stroje zřejmě odtahovali přednostně (fotky ze závodů jsou známé) řada strojů ale na obou zmíněných místech zůstala a v Africe pokud vím jsou snad dodnes některé vraky. V Rusku i ostatních postsovětských státech se vraky rozhodně vyskytovaly ještě v devadesátých letech (a asi i dnes) a byla (je) řada skupin která se jejich vyzvedáváním zabývala. Obecně to platí i pro ostatní bojiště, vraky techniky byly ponechány i leckde na západě, ale obvykle byly odstraněny do několika let po válce.
Nedaleko Bastogne (u muzea) jsem narazil na detektoristu z Lucemburska a ten nám ukázal o pár kilometrů dál dva vraky německých houfnic, ty tam byly koncem 90´let, takže tam kde nemají snědé sběrače kovů se možná dochovalo i víc podobných kousků

Prano oni ani rusové se s tím moc netahali do hutí, obvykle to spotřebovali místní (krásný příběh jak v roce 1951 si kolchozníci udělali z hlavně německého tanku hřídel k turbíně je popsán docela barvitě v jedné knize o sovětském kolchoze na Ukrajině) a jak už jsem psal řada věcí zůstala na místě, fotky z různých vyzvedávání mi kdysi poslali chlapi ze skupiny ekipaž.

U nás v ČSR se to tahalo do hutí defakto všechno. A to si myslím, že hodně rychle po válce. Typuju že do pěti let po ukončení války tu nebylo už více jak nějaké to malé procento. Zbyly opravdu jen zlomky,...
V Hruškách je odtáhly na jaře v roce 1946 všechny (cca 10ks).
Někdy je zajímavé sledovat, že tank zničený v Brně v Bosonohách táhly k odvozu na nádraží až do Tišnova.


Existují i oficiální seznamy zničené techniky s popisem stavu a možného využití.
Jinak viz fotky z filmu Skřivánci na niti a nebo článek co mám na netu :



V roce 1970
Panzer IV L70
g



Kolová technika se po válce u nás z velké části i používala. Dokonce se to dalo přihlásit na obyčejné SPZtky. Minimálně "osobní" vozidla KDF a podobně byly poměrně časté a to i sedmdesátých letech ještě....


Pokud vezmu začátek války (Barbarossa), tak je velmi zajímavý popis (v některé novější knize o slovenských jednotkách), jak chtěli Slováci po Wehrmachtu nějaké kořistní tanky odvézt na Slovensko a ti jim nepovolili defakto nic (snad jen jedno T-26 na výstavu) a zbytek se označil a nechal na místě pro pozdější odtažení. K němu ale (jak je kriticky poznamenáno v textu) mnohdy nedošlo a vraky tam ležely ještě za ústupu Wehrmachtu,...


Ta Afrika nevím. Přece jen v poušti skončilo množství spojenecké techniky a pokud by to neodtáhly tak by tam někde musela být ne? Nedokážu vydedukovat jestli je písek schopen to pohřbít kompletně všecko nafurt..(myslím třeba 20-30 tanků Sherman na "kilometru čtvetečním",...)

"tak by tam někde musela být ne?" ona tam je, dokonce se dá najít i na fotkách z dob nedávných. Viděl jsem fotky z konce devadesátých let kde různé vraky a hlavně jejich kusy se válí po poušti, navíc chlap co to fotil tvrdil že tam jsou dodnes neodminované úseky kam se nesmí chodit. Ona představa jak to pilní beduíni někam tahají je docela nesmyslná, tamní státy samozřejmě po válce stáhly to co bylo opravitelné, ostatní pro ně nemělo cenu, pokud vím Lybie nemá žádné železárny které by potřebovaly šrot, takže co s ním? Kdo by asi zaplatil čištění pouště které nemá smysl? Ono to stejně bylo v podstatě všude, důležitá byla vzdálenost od nějaké solidní komunikace, v Africe od zpevněné vozovky v SSSR zase hlavně od železnice. Kdo se bude tahat s třeba 20 tunami šrotu ve formě tanku, pokud to nejde na něco naložit a odvést. Je to prostě o ekonomice celé věci. Příklad s ČSR po válce je hodně zavádějící, v ČSR byla komunikace na dosah v podstatě všude, navíc po válce se rozjela ve velkén výroba oceli a na "zalívání imperialistických chřtánů" jí komouš potřebovali opravdu hodně, takže důvod ke stahování zde byl. Navíc nikoho netrápil čas a mnohdy ani lidé, armáda stáhla část, kovošrot také a zbytky řešily i různé místní spolky. To se ale rozhodně netýkalo války a už vůbec ne méně osídlených oblastí.

Obecně se dá říci, že poškozená technika (vlastní i soupeřova) se odtáhla a opravila k dalšímu využití, totálně zničená se ponechala na místě, vyhodnocovači zjistili čím a jak došlo ke zničení, tyto poznatky se využily při opravách a vylepšování. Další využití po ukončení bojů popsal bitaxe i dolin.
Mimochodem, včera běžel kanadský dokument o Prochorovce, kde uváděli, že v čele v noci se přemisťujících německých tankových kolon jely ukořistěné T-34, které měly namalované kříže překryty dekou. I když se se sovětskými tanky těsně míjely, lest nebyla rozpoznána.