Medaile za horlivou službu 1913

Medaila za horlivú službu


Medaila bola zriadená dňa 19. apríla 1913 v dvoch triedach - zlatej a striebornej a bola udeľovaná dôstojníkom, poddôstojníkom, vojakom ako aj civilnému personálu za za vernú a horlivú službu počas vojny ako aj za pomoc poskytnutú srbským ozbrojeným silám počas vojny. Od roku 1922 bola Medaila za horlivú službu deľovaná aj za vynikajúcu a vernú službu v dobe mieru.
Stuha je náprsná trojuholníková modrej farby.
Existujú varianty s dvoma alebo jednou korunou.


Zdroj: www.royalfamily.org
Foto: www.vitezmedals.co.uk

Medalja za revnosnu službu 1913
Medaille Für Pflichteifrigen Dienst 1913
Nedala for Zealous service 1913
Již první balkánská válka v roce 1912 prokázala, že chybí nižší stupeň řádu, případně prosté ocenění ( medaile), kterou by bylo možno vyznamenat za zásluhy na válečném poli jednak vojáky a důstojníky, kteří nesplnili podmínky k udělení medaile Za chrabrost, ale i k ocenění dalších angažovaných dobrovolníků, kteří nestáli se zbraní v ruce, tváři v tvář nepříteli, ale zabezpečovali frontu zásobováním, střelivem, tedy logistiku armády a zdravotnický sbor srbské armády, ale i dobrovolníků z okolních zemí.
Snem každého vojáka a důstojníka bylo vyznamenat se statečnosti a na prsou nosit medaili Za chrabrost. Toto řešení by však jistě zdevalvovalo morální hodnotu této medaile. Proto dochází z rozhodnutí Senátu a krále k založení medaile „ Za horlivou službu „. Tato medaile je založena 19. dubna 1913. Je pravdou,že mezi vojáky, kteří bojovali proti Turkům a později i v druhé
balkánské válce, oblíbená mnoho nebyla, neb to prostě nebyla medaile ZA CHRABROST. Byla to jen a jen záslužná medaile, která v srbské společnosti tolik ceněna nebyla.
Medaile byla určená k odměně za prokázanou věrnou a horlivou službu na bojišti s určením jednak pro vojáky, poddůstojníky i důstojníky, dále pro civilní personál, který byl ve válce zapojen. Toto určení i rozdělení platilo i v době Velké války 1914-18.
Dne 20.května 1922 se tato medaile uděluje za zásluhy,věrnost a horlivou službu i v době míru a to jednak v armádě a policii za dlouholetou službu, ale i v občanské společnosti na poli kultury a všeobecných zásluh ryze civilního charakteru, tehdy již SHS. ( Království Srbů,Chorvatů a Slovinců )
Medaile byla založena ve dvou stupních:
Zlatá medaile
Stříbrná medaile.
V době založení a udělování v Balkánské i Světové válce jsou obě medaile raženy o velikosti 30 mm.
Po roce 1920, tedy již v království SHS jsou medaile raženy ve velikosti 36,-37 mm, tedy znatelně větší. Jde však jen o módní velikost, která se týkala i dalších medailí ( Miloš Obilič) ,ale i řádových dekorací ( Řád Karadjordje )
Medaile se nosila na trojúhelníkové stuze modré barvy.
Poznámka:
Medaile se v Srbsku nosila dle uvážení nositele, který považoval orla na medaili za přední stranu. I problematika stuh je složitá, neb bylo zvykem,že se medaile zavěšovala jednak na červenou, válečnou stuhu, jednak na stuhu Takovského kříže, ale nezřídka i na stuhu určenou pro řád Sv. Sávy.
Literatura:
Pavel Car – Tomislav Muhič : Katalog odlikovanja i znakovlja Srbije i Jugoslavije
Biris Prister : Odlikovanja. Zagreb 1984

Každá faleristická sbírka je zajímavější pokud obsahuje zajímavé drobnosti. Že to nemusí být zrovna vysoké řády si ukážeme na příkladu zcela obyčejné a běžné Srbské, později Jugoslávské medaile „ Za horlivou službu“. Medaile se udělovala dlouho, prakticky až do roku 1941 a sloužila jako vyznamenání, které bylo určeno např. příslušníkům hasičských a záchranných sborů ,ale příslušníkům policie a úředníkům zařazeným na nižších stupních platové třídy. O tomto udělování máme jednak doklady z ČSR, ale máme zde i důkaz. Jde o sponu německého vojáka, který má mezi svými německými medailemi, které získal pravděpodobně jako poddůstojník z povolání, zařazenou právě Srbskou (Jugoslávskou) medaile Za horlivou službu. ( obrázek č. l)
Poznámka: Jugoslávie udělovala ještě v roce 1940-41 řády a vyznamenání i do bývalé ČSR, tedy již Protektorátu. Existuje dekret na udělení řádu Sv. Sávy III.třídy, který byl udělen s letopočtem 1941. Podobně se ještě v roce 1940 udělovala i tato všeobecně záslužná medaile.
Vzhledem k tomu,že se medaile netěšila oblibě vojáků, dovolíme si představit i návrh medaile vylepšené o převýšení orlicí. Tento návrh však byl zamítnut z jednoduchého důvod. Medaile připomínala Rakousko-Uherskou záslužnou medaili ( Signum Laudis). Jde o návrh,který je upraven klenotníkem. O existenci tohoto návrhového kusu není žádná zmínka ani v Srbsku ani v žádné odborné faleristické literatuře. Jistě bude přínosné, pokud někdo ze sběratelů či čtenářů upozorní na existenci obdobné úpravy. ( obrázek č. 2 )
Prameny:
Archiv I.Smýkal
Archiv:Altman