Mauser C-96 was quite good, but the Parabellum 08 Luger was better. From the Mauserkou I agree (but more like an equestrian version of the 98a), it was a good weapon, but the allied rifles (Lee-Enfield SMLE Mk.1, a Lebel, M-1916, Springfield M-1903) were according to the year of design more modern. Submachine gun Bergmann MP-18/1 was for its time, master, what genius of weapon. From its design drew on many of the later machine guns, like the Thompson M-1921 and Lancaster SMG (which is based on the Sten gun)..
But the Germans had their own development. Take a A7W Sturmpanzerwagen. It was a piece of shit, from a weak engine and the 11-man crew, but this was the first purely German tank. The germans thing down and improved version--Leichter Kampfwagen, which, however, came too late....
Personally, I would prefer Mauseru before the P-08. That is, although the design is very pretty and the C-96 is pretty ugly, but as far as shooting characteristics, so there I think leads. Mausery were exceptionally well-drawn, their wooden case is very well protected and at the same time is it possible to deploy the weapon as the butt. The gun was very accurate even at great distances (up to 200 m), had a very pleasant behavior while shooting and charge 7, 63 Mauser I think from a military point of view for more effective than the 9 mm Luger. However, it is true that it's expensive.
Enfieldka SMLE was remarkable above all a huge rate of fire..
The stock on the C-96 was also the case : so it's news to me. But with a gun not long range, because the gun is to sekundárni gun after gun and a regular soldier uses it when he runs out of ammunition into the rifle. But as for the quality of Mauserových products , so that good enough (the German factory had in the production of weapons of tradition and quality made sure 8) )..
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No tomáš sice pravdu, jenže za I. sv. v. důstojníci jinou zbraň než pistoli neměli a kdybych já byl německým důstojníkem a nemohl si opatřit kořistní Colt 1911, vzal bych si ten Mauser.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Souhlas.
A taky nezapomeňme na rakouský Steyr-Mannlicher vz.1893--to byla taky legendární zbraň, jako všechny mannlicherovky (zakladatel společnosti Steyr-Mannlicher Ferdinand Mannlicher v 60.letech 19.století skonstruoval první opakovačku).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
S Mannlicherem souhlasím, s Nagantem, ač fanda revolverů, už méně. Byla to mimochodem belgická zbraň, nikoliv ruská. Konstrukce posunu válce vpřed, aby se utěsnila mezera mezi válcem a hlavní byla jistě pozoruhodná, ale podle mne nepříliš opodstatněná, protože únik plynů zde není příliš dramatický. Pouze se zkomplikovala zbytečně konstrukce.
Co se týče Mauserů - základní zbraní německé armády byla skutečně P-08. Mauser byl příliš drahý a výrobně náročný - nemá žádné kolíkové nebo šroubové spoje, je vyráběn s absolutní přesností a všechny součástky se secvakávají. Někdy se mu též přezdívalo "kovové puzzle". Jediný šroubek slouží k uchycení střenek rukojeti. Já jsem jen vyslovil svůj subjektivní názor, proč bych mu dal přednost před Parabellou.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
A co říkáte na první skutéčný (chci tím říct, že to byla pro vojáka v té době plnohodnotná zbraň, jako puška--kulomet byl sice taky automatický, ale na jeho obsluhu bylo třeba nejméně dva vojáky) samopal Bergmann MP-18/1 skonstruovaný v roce 1916 konstruktérem Bergmannem a dizajnérem Schmeisserem, v Německé císářské armádě byl zaveden v roce 1918. Z jeho konstrukce (jak už jsem před časem napsal) vznikl napr. Thompson M-1921 (od amerického generála J.Thompsona, který se inspiroval MP-18 po WW1) a také britský Lancaster SMG (z kterého vznikl Sten Mk.1 před WW2). Po WW1 byl Versailleskou smlouvou pro Německou armádu zakázan, a tak ho licenčne vyráběla švýcarská firma SIG (ta skonstruovala i zdokonalenou verzi MP-1928). Po nástupu Hitlera v Německu se v jeho armádě i milicích začali používat obě verze a taky novější MP-34 (tá se líšila tím, že zásobník byl sespodu a né z boku, jak to bylo u MP-18 a MP-28). Všechny tyto samopaly byly v letech 1940-1941 postupně nahrazeny dokonalejším samopalem Schmeisser MP-38/40 (ten určitě znáte) hojně používaným až do konce WW2.
Britské revolvery Webley a také ruské Naganty byly sice dobré, ale takové automatické pistole (Parabellum 08 Luger, Colt M-1911A1 .45, nebo japonská Taisho (Nambu) M-1914 9mm).
No jo, ale ptal sem se na ten Bergmann MP-18/1 (jestli ho vůbec znáte).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Bergmanny byly ve své době abslotuní špička, používaly je především nové německé úderné jednotky. Po válce byl dokonce ve výzbroji naší armády.
Pistole jsou sice pistole, ale až na Colt 1911 (verze A1 vznikla až po válce) dostávaly v tom bahně pěkně zabrat. Revolvery si vedly dobře, dokonce i Colty a Smith and Wessony M 1917, které byly zavedeny do výzbroje jako nouzovka.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Pro Rad
Dotaz: Údajně v prostorách vysoké vojenské školy ve Vyškově byla "dříve" umístěna expozice z nalezených zbytků sestřelených/havarovaných letounů z období 2. světové války.? Údajně mezi nimi měla být i jedna osobní zbraň pilota - revolever Nagant, jehož hlaveň se při pádu letounu ohnula o 90 stupňů vzhůru. Pamatuji se, že nějaké materiály byly kdysi publikovány v časpisu Zápisník. Děkuji
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
To Rad
Děkuji. Však já taky nejsem starý. Jenom hodně pamatuju Ta výstava těch archeologických exponátů se měla skutečně údajně nacházet na půdě vysoké voj. školy ve Vyškově. Možná, že vše skončilo v leteckém muzeu nadace tamtéž : Asi dost by pověděl V. Schildberger, ale kde na to všechno brát čas?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
používaly je především nové německé úderné jednotky. Po válce byl dokonce ve výzbroji naší armády.
To, že Bergmanny mněla i naše armáda jsem nevděl . Vím ale, že po WW1 je používaly Freikorps (1918-1923) i při revoluci v Bavorsku v roce 1919. O tom, že MP-18/1 Bergmann byl špička svědčí i to, že (jak sem napsal) byl kopírován různymy zemněmi i zbrojovkami a byl také licenčně vyráběn firmou SIG.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
To Fridrich: expozice sestřelených zbytků letounů z WWII je skutečně umístěna v jedné boudě ve vyškovském muzeu. Navštívili jsme ji v neděli 6.července u příležitosti srazu války.cz, nyní nazvaného Moravsko-kyjovská operace . Celé muzeum každopádně stojí za shlédnutí, nejen ony pozoruhodné artefakty, ale i několik vystavených letadel Suchoj a MiG. . Vřele doporučuji!!
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
To Scotty:
Díky za informaci a rád věřím. Budu si muset ten seznam muzejí která chci navštívit zkorigovat a Vyškov posunout na čelní místo důležitosti . Zatím postupuji podle seznamu muzejí, která momentálně navštívit musím a stejně to nestíhám.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ad Mauser 1898: Tato zbraň používá válcový odsuvný závěr uzymykáný do tří ozubů, což mu zajišťuje hladký chod (narozdíl od např. Mosinky) a vysokou pevnost uzamčení, což má kladný vliv na přesnost zbraně. Viděl jsem fotku Mauserovky, ze ktere nějaký chytrák vystřelil náboj s brokovnicovým prachem (brokovnicový prach je mnohem rychlejší, než kulovnicový). Došlo k destrukci komory(směrem dolu), ale závěr nepovolil, což mu pravděpodobně zachránilo život.
Další věc, která podle mne svědčí o kvalitě této zbraně je, zě se její klon ČZ vz. 24 dodnes používá k přestavbám na lovecké kulovnice.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Mauser 98, byl jistě výtečná zbraň, osobně ale stavím výš enfieldku, pro její vysokou kadenci a větší kapacitu nábojové schránky. Na druhou stranu byl mauser mnohem přesnější na větší vzdálenost, ale v klasickém pěchotním boji byla vysoká rychlost střelby a velká kapacita zásobníku často důležitější. Mauser bývá považován za nejlepší pušku s otočným odsuvným závěrem všech dob, je to pozoruhodné, když uvážíme, že samotná konstrukce pochází již z roku 1888.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jsem toho názoru, že MOSIN vz.1891 a MAUSER vz.1898 byly snad nejpoužívanější zbraně I.sv.války. Ve II.sv.válce též byly MOSINY vz.1891 hojně SSSR používány. Později "sloužily" ještě ve velkém množství na Balkáně, např. moje vlastní "mosinka" byla vyrobena v r. 1915 v carském Rusku, prožila boje I.světové války, následnou občanskou válku. Sloužila poté v sovětské armádě, až nakonec skončila jako zbraň pro výcvik v Rumunsku. Odtud byla vykoupena obchodní firmou se zbraněmi, od níž se dostala do nejmenovaného obchodu v Praze, kde jsem jí l.p. 1999 zakoupil do domácí péče Jinak z přesnější pušky jsem ještě nestřílel.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
To Rad: Na konci 19. stoleti se zacal ve stele vetsi mire pouzivat bezdýmý prach a náboj s kovovou nábojnicí. Tomu take odpovidal vznik novych konstrukci zbrani. Techto uspesnich koncepci bylo vic, jako například Colt 1911. Ta zbran se v ruznych variantach dela dodnes a když nic jineho tak Browningovo uzamykání pomoci ozubů na hlavni (nebo jeho druhá generace) se dnes používá u mnoza moderních zbraní. Obstojným konkurentem tohoto systemu je snad jen kyvná závora, ale od te uz se take upusti.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Piti, mě nemusíš učit dějiny palných zbraní, neboj. Co se týče Coltu 1911, velmi vážně pochybuji o tom, že bys mi řekl něco co nevím (mimochodem,četl jsi můj článek o zbraních Colt? Co na to říkáš, jako odborník?). Tu kyvnou závoru myslím pužívala hlavně Beretta a Walther, pokud teda myslíme to samý.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Tvuj clanek jsem bohuzel necetl, ale urcite to napravim. Mas pravdu Beretta pouziva porad, ale Walther uz od ni upustil (naposled si pamatuju model P38 a P5).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Maxim jednoznačně vyhrává. Spolehlivý a odolný. Rsuové i Britové ho používali ještě ve WWII.
Schwarzlose byl konstrukčně zajímavý, méně spolehlivý, z kostrukce vyplývala nutnost kratší hlavně, která způsobovala menší úsťovou rychlost střely = menší dostřel, účinek střely i přesnost. Toto se projevovalo zejména u letectva.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Též bych prim dal pro Maxim. Zejména v odolnosti a jednodušší výroby. Zaujala mne však ta přesnost. Opravdu se dá říci, že Maxim byl přesnější, než Schwarzlose? Při jaké vzdálenosti byl již rozdíl v přesnosti nějak více znatelný?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Bohužel netuším, ani z jednoho jsem nestřílel. V literatuře o vzdušných bojích I. svět. války se uvádí, že rakousko-uherští letci byli svými kulomety v tomto směru handicapováni, ale více tato myšlenka rozvedena není.
TTD Maximu uvádí max. účinný dostřel 2000 m, Schwarzlose jen polovinu, tedy 1000 m. To je na kulomet skutečně málo.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Opravdu jsem překvapen tímto datem. Myslel jsem, že Schwarzloska byla na tom tedy lépe, než je uváděno. Maximu dávám prim především za modifikace, víceúčelovst použití a jednoduchost.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Taky dávám jedničku MAXIMOVI podle mého byl vynikající hlavně proti letadlům protože měl vodní chlazení tak mu bylo fuk jestli vystřelí 500 nebo 2500 nábojů , co se týká této vlastnosti tak mu může konkurovat jenom systém GATLING (rotační hlavně , tam se počet nábojů rozděluje mezi počet hlavní takže zbraň není celkově tak zatížená). Ten ale v první sv. pokud vým nebojoval. Akorád měl jednu chybičku , na ráži 7,62 mosin byl poměrně těžký.Kdysy dávno jsem vyděl na jedné staré fotografiji svařený rám na kterém bylo namontováno 8 maximů a střílely s tím proti letadlům.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Roland :
Ta pažba na C-96 byla zároveň pouzdro : tak to je pro mně novinka. Ale u pistolí nejde o dlouhý dostřel, protože pistole je až sekundárni zbraň po pušce a řadový voják ji použije až když mu dojde munice do pušky. Ale co se týče kvality Mauserových výrobků , tak ta dost dobrá (německé továrny mněli ve výrobě zbraní tradici a na kvalitě si dali záležet 8) ).
Nemáš tak úplně pravdu. Existovali vždycky řadoví vojáci (nemluvím o šaržích), kteří měli pistoli jako osobní zbraň - např.kanonýři a pod. Vynikající přesnost a kvalita zpracování obou těchto zbraní (Mauser měl hledí stavitelné do 200 m) vyústila v jejich užívání s nasazenou pažbou jako karabina. Parabela dostala v "dělostřelecké verzi" bubnový zásobník (dneska sběratelská rarita) a delší hlaveň, Mausery se zbavily horem z pásku plněného pevného zásobníku a byly vyráběny a dodávány už přímo jako výkonné karabinové pušky s výměnnými zásobníky na 10/20 ran. Jednu takovou bylo možno vidět v neděli ve westernu Joe Kidd na Primě. Protože dnes už v podstatě u nás nedostupný náboj Mauser 7,63x25 je rozměrově shodný s nábojem 7,62x25 Tokarev (používal se do pistolí TT, ČZ vz.52, Sa vz. 24/26), někteří "umělci" po válce dost Mauserů zničili. On náboj Mauser má Vo kolem 400 m/sec, kdežto náboj TT má přes 560 m/sec (plnění 0,69 g prachu) a to holt ani ten Mauser nesnesl. K pušce Lee Enfield: kamarád si z ní udělal sniperku s velmi dobrými výsledky v M ČR. Brečel ale nad složitostí laborace nábojů, které byly původně plněny svazkem pomalu hořícího korditu, díky kterému se dvojdílná střela náboje 0.303 stačila správně zaříznout do progresivního stoupání hlavně. Kordit k dispozici neměl a než našel prach, který rychlostí hoření vyhovoval, strávil nad tím řadu bezesných nocí. Já, neodborník, jsem docela spokojen s mauserovkami a jejich klony. Ony rozdíly mezi puškami WW I jsou pro obyčejného střelce nezajímavé. Ještě jsem zahlédl zmínku o tom, že "když si německý důstojník nemohl ukořistit Colt 1911, spokojil se i s tou P 08". No, moc času na to neměl, uvážíme-li, že USA se angažovaly v WW I až koncem r.1917. Nadšení pro samopaly nechápu. Charakter zákopové války vyžadoval zbraň účinnou a přesnou na vzdálenost větší než 300 m, což samopal jako takový nemohl splňovat.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote :
Ještě jsem zahlédl zmínku o tom, že "když si německý důstojník nemohl ukořistit Colt 1911, spokojil se i s tou P 08". No, moc času na to neměl, uvážíme-li, že USA se angažovaly v WW I až koncem r.1917.
Ale už v letech 1915-16 dodala zbrojovka Colt 14 500 kusů M 1911 carské armádě a dalších 11 000 (v ráži .455 Webley) armádě britské.
Quote :
Nadšení pro samopaly nechápu. Charakter zákopové války vyžadoval zbraň účinnou a přesnou na vzdálenost větší než 300 m, což samopal jako takový nemohl splňovat.
V posledním roce války (tedy právě v době, kdy se samopaly objevily) se charakter války zásadně změnil. V průběhu německé jarní ofenzívy i později v době mohutných ústupů německé armády na velkých úsecích fronty se válka změnila na manévrovou.
Právě zkoušky samopalů (i jiných lehkých samočinných zbraní) v té době prokázaly jejich životaschopnost a velkou perspektivu do budoucna.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Právě malá vzdálenost zákopů (mnohdy se udává na doslech) a potřeba čelit vlnovým útokům pěchoty vedly ke konstrukci zbraně levnější výrobně než puška a využívající i levnější náboj, tak se zrodily první samopaly (italský Villar-Perosa i pozdější Bergman), stejná snaha vystřelit co nejvíc ran ze zbraně která mohla být nesena při útoku s sebou vedl ke konstrukci lehkých kulometů (např. francouzký FM-15, nebo Lewis). Ostatně samopalu se mezi vojáky říkalo krom jiného zákopové koště. Při tom vzpomínání jste vynechali jednu z nejlepších konstrukcí opakovačky americký Springfield (u námořní pěchoty byl používán ještě v korejské válce). Pokud jde o mauser C 96 tak byl vyráběm za války i v ráži 9mm luger (pozná se na první pohled na pažbičkách má vyřezané velké číslo 9 obtažené červenou barvou), a mezi válkami byl v číně vyráběn v ráži .45 auto pro čínskou armádu. Existovala i varianta schopná střelby dávkou a s zásobníkem nasazeným zdola.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jen pro srovnání přidám fotku Musera C 96 a P 08 s nasazenou pažbou (pouzdrem) u P 08 byla pažba jen dřevěná destička asi 1cm silná připevněná k normálnímu pouzdru.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Myslím že němci je minimálně použili spíš proto že jich bylo tak málo, A7V bylo necelých 20kusů navíc poměrně nevhodné vlastnosti neumožňovali boj v rozbité zemi nikoho, němci okopírovali britský MkIV ale byly postaveny myslím jen dva, navíc německé tanky přišly velmi pozdě a konec války neumožnil jejich nasazení (byly nasazeny při potlačování komunistických bouří krátce po válce)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Fantan myslím že jsi zcela opomenul to že C96 byly v německé armádě běžne užívány v ráži 9 mm Luger tedy s náboji do standardní pistole P-08, poznají se na první pohled, na střenkách mají vyřezanou velkou 9 natřenou ještě navíc červenou barvou.
Bitaxe, you make me embarrassed, I had to see where I denied the existence of Mauserů C 96 in other rážích. If I didn't mention them, doesn't mean it would not exist. I just don't like being in the springs, I think for normal use it is sufficient to what I remember. Of course, I know that they were produced not only in the caliber of 7.63 M, but also the 9mm Mauser (the longer the charge, than the Lugger), and from 1916 also in that you mentioned 9 mm Para (Žuk, Pistols and revolvers str. 193-197) - the nine ball on the butt there was, therefore, to avoid when charging in the heat of battle to confusion with the 9 mm Mauser. The chinese that were also in the calibre of 0.45", then they were a modification of the Spanish etc ... I see no reason to dispute. When I opened the library, I took too "rifles and submachine guns - from the Žuka. On str. 117 writes:"the First pattern submachine gun, constructed in 1915, the Italian Revellim, (Villar Perrosa) represented by a pair of associated two small machine guns firing pistolovými the hub. This pattern was accepted into the loadout, because he had a number of important shortcomings, among which were the too high rate of fire (2,000 rounds/min), which caused the rapid overheating of main, poor accuracy due to the small stabilnosti when shooting and excessive weight (6 kg). In 1918 there appears in Germany a very good submachine gun Bergmann, which, however, was not broadly tested in combat conditions, because it was created up to the end of the first world war" - unquote. About submachine guns, I've never much cared, the term "trench broom" I read the first time up here. As you can see, it could be just a submachine gun Bergmann..
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Fantan já nepsal že bys to popíral, ale že ses opomenul zmínit o této ráži, což vzhledem k tomu že za WWI to byla vlystně jediná oficiálně pro armádu objednaná ráže (spousta důstojníků si je opatřila už dříve soukromě místo standardního revolveru, P08 šla k jednotkám až krátce před válkou) a ta devítka je tam samozřejmě právě z důvodů které uvádíš (spíš šlo o záměnu s nábojem 7,63) ono totiž těchhle mauserů bylo objednáno 150 000 v roce 1915, do konce války byla skoro celá objednávka splněna.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
A co třeba kanadská odstřelovací puška ROSS MK.III, ráže 7,7MM. To byla celkem vymakaná puška... a smí se tady psát i o dělech, to jsou také palné zbraně, ne?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Milý Bitaxe, já nejsem odborník na skoro všechno, proto mi odpusť, když holt něco opominu. Mám rád zbraně (ruční), ale nevydávám se za toho, který zná každou podrobnost. Raději si z nich vystřelím, je-li to možné, dokud ještě vidím na miřidla. Nemám rád nové testy na ŘP, kde musíš zaškrtnout všechny správné možnosti, abys uspěl. Klidně některou správnou vynechám, ale snažím se nezaškrtnout špatnou. Podle Žuka začaly C 96 v ráži 9 mm Para přicházet do armády v r.1916. Nevím, kdy byla zadána objednávka, ani průběh dodávek v jednotlivých měsících. Holt mě takové podrobnosti nikdy nezajímaly. (Take it easy).
Nicméně jednu drobnost - nebezpečná nebyla záměna 7,63-9 Para, protože bylo experimentálně ověřeno, že náboj 9mm Para lze nabít a odpálit ze zbraně, komorované pro náboj 7,62(7,63)x25, výsledkem je protažení střely a citelná rána do ruky . Kupodivu nedojde k destrukci zbraně. Náboj 9 mm Mauser do zbraně C 96 9mm Para ovšem nelze nabít, ani ho odpálit, protože z komory vyčnívá a proto se závěr nedovře a odpálení je nemožné. Pro vojáka to znamená, že v prvním případě vystřelit může, ve druhém nikoli. Pokud máš o výše řečeném pochybnost, lze to ověřit u šéfredaktora Střelecké revue Ing. Přemysla Lišky CSc, který experiment na KÚVB prováděl a využil ve své disertační práci. (Já z jeho údajů vycházel ve své diplomce). Byl jsi na Bahnech? Moje žena - zarputilý antimilitarista - byla nadšena. Viděl jsem LT-38 a Brencarrier a byl jsem překvapen jejich titěrností.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote :
A co třeba kanadská odstřelovací puška ROSS MK.III, ráže 7,7MM. To byla celkem vymakaná puška...
Neviem, či ostreľovačka Ross bola o niečo lepšia ako normálna verzia, lebo o tej som počul, že jej konštrukcia bola dosť poruchová a nespoľahlivá. Na západnej fronte sa po zemi váľali desiatky týchto pušiek, ktorých sa kanaďania zbavovali a menili ich za britský Lee-Enfield.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Rozhodně se nepovažuji za odborníka, ale kamarád, jehož naopak za odborníka považuji, si koupil LEE Enfield (nevím, jaký Mark), střílí z toho odstřelovačku a libuje si. Nejen to, ale umisťuje se v M ČR nejhůř do 10. místa. Tvrdí, že na svou dobu to byla děsně vymakaná puška (a na rozdíl ode mne to umí podrobně zdůvodnit).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No, pokud vím, pistole měly jen "šarže" a v té době (i později) bylo na vůli každého důstojníka, co nosí. Ve výzbroji byly nejčastěji armádní revolvery Rast Gasser r.8 mm Gasser - 8ranný válec, nabíjecí klapka Abadie, rozborka odklopením levé zámkové desky, vynikající přesnost. Dále pistole Steyer 1912 9mm Steyer, 8 ran, uzamykání šroubovým pohybem hlavně. To bylo oficiálně. Nelze vyloučit, že někteří důstojníci používali revolver Gasser - Kropatschek r.9 mm, případně starší model armádního revolveru Gasser r.11 mm. Mohly se vyskytovat samozřejmě Mausery C 96, revolvery Nagant 1895, pistole Dreysse a další zbraně, ovšem vzhledem k patriotismu a pocitu stavovské nadřazenosti k.u k. oficírů to považuji spíše za výjimku. Možná jako trofej (Mauser, Nagant) na ruské frontě. Ovšem problémy s municí - žádná z uvedených zbraní neměla stejnou.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Cetl jsem ze rusove v prubehu prvni svetove take vyvinuli samopal-Fedorov 1916. nevim ale, je-li to presny nazev a jestli se dostal do standartni vyzbroje
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Fantan :
LEE Enfield - na svou dobu to byla děsně vymakaná puška
Dneska na Discovery dávali pořad o sestřelení "Rudého barona" a v něm se zmiňovali o terminálních balistických účincích (v cíli) střel 0.303", které byly užívány nejen pro pušky LEE Enfield, ale i pro další zbraně (kulomety) GB.
Střela tohoto náboje byla pod pláštěm dvoudílná - hrot byl z hliníku a teprve zadní část těžká. Tím bylo dosaženo nestability střely, obdobně jako u moderních mikroráží. Po zásahu těla začala střela rotovat kolem své příčné osy, čímž vytvářela střelný devastační kanál s rozsáhlými poškozeními tkání až do vzdálenosti 7 cm od jeho osy na každou stranu - tedy o průměru cca 15 cm. Proti tomuto náboji byly proto vzneseny centrálními mocnostmi námitky, argumentující, že splňuje charakteristiky zakázaného střeliva DUM DUM, i když se po zásahu cíle nerozdělí na více částí.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Webster :
Cetl jsem ze rusove v prubehu prvni svetove take vyvinuli samopal-Fedorov 1916. nevim ale, je-li to presny nazev a jestli se dostal do standartni vyzbroje
Podle A.B.Žuka (Pušky a samopaly, NV 1992 str.98) se v Rusku za války zkoušela automatická puška, zkonstruovaná V.G.Fedorovem v r.1907 a předložená ke schválení 1913, částečně upravená tak, aby se její vlastnosti maximálně přiblížily vlastnostem lehkých kulometů, jejichž nedostatek byl v ruské armádě ostře pociťován. Tato puška, první z ruských automatických pušek byla použita v boji v r.1916. Obdržela název "automat" a byla částečně zavedena do výzbroje (4 kusy v četě).
Automat Fedorov byl sestrojen na japonský náboj 6,5 mm Arisaka, který se příliš nelišil od náboje, který navrhl Fedorov pro svou automatickou pušku z r.1913. Japonský náboj byl menší a o něco méně výkonný, než náboj Mosin 7,62 mm a umožnil vyrobit automatickou zbraň menší, kompaktnější, lehčí a trvanlivější. V Rusku se tehdy nacházelo velké množství těchto nábojů, takže nebyl problém ani zásobování střelivem. Automat Fedorov pracoval na principu zpětného rázu s krátkým pohybem hlavně. Závěr se uzamykal dvěma kývavými závorami umístěnými symetricky ze dvou stran a pohybujícími se ve vertikální rovině. V okamžiku výstřelu se při pohybu hlavně vzad se závory pootočily a uvolnily závěr, který pak mohl již bez překážky dojít do zadní krajní polozy. Bicí a spoušťové ústrojí umožňovalo palbu dávkou i jednotlivými ranami. Odnímatelný zásobník měl kapacitu 25 nábojů.
Z dnešního pohledu není možno tuto zbraň označit jako samopal; protože užíval puškové náboje Arisaka 6,5 mm a měl dvojnožku, tuto zbraň bychom označili spíš za lehký kulomet.
Nicméně "Automat Fedorov 1916" byl i pro mne překvapením (a to mám tu knížku doma víc, jak 10 let - prostě jsem ji ještě podrobně nečetl).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Fantan :
...japonský náboj 6,5 mm Arisaka... V Rusku se tehdy nacházelo velké množství těchto nábojů, takže nebyl problém ani zásobování střelivem.
V Rusku se nacházelo velké množství nejen nábojů, ale japonská puška Arisaka vz.38 (podle našeho kalendáře vz.1905) byla v počtu 763 000 ks zařazena do výzbroje Ruské armády. Dokonce tvořila značnou část výzbroje našich legií v Rusku.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Roland :
Mauser C-96 byl celkem dobrý, ale Parabellum 08 Luger byl lepší. Z tou Mauserkou souhlasím (mně se ale více líbi jezdecká verze 98a), byla to dobrá zbraň, avšak spojenecké pušky (Lee-Enfield SMLE Mk.1, Lebel M-1916, Springfield M-1903) byly podle roku konstrukce modernější. Samopal Bergmann MP-18/1 byl na svou dobu geniálni zbraň. Z jeho konstrukce vycházeli mnohé pozdější samopaly, třeba Thompson M-1921 a Lancaster SMG (z nehož vychází Sten gun).
Systém mauser je ještě více jak po 120 letech používán a kopírován a s mauserovým závěrem se dodnes vyrábějí moderní armádní zbraně a to i v ráži 50 BRW. Dokonce se výrobci přímo chlubí, že používají modifikovaný Mauserův závěr.... zatímco ostatní systémy jaksi zasypal prach dějin.....
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Roland :
Ta pažba na C-96 byla zároveň pouzdro : tak to je pro mně novinka. Ale u pistolí nejde o dlouhý dostřel, protože pistole je až sekundárni zbraň po pušce a řadový voják ji použije až když mu dojde munice do pušky. Ale co se týče kvality Mauserových výrobků , tak ta dost dobrá (německé továrny mněli ve výrobě zbraní tradici a na kvalitě si dali záležet 8) ).
Dřevěné pouzdro fungovalo jako přídavná pažba a hledí bylo nastavitelné až do vzdálenostu 1km! (1000m) ale na tuto vzdálenost byl rozptyl cca 2m! Pro střelbu na skupinové cílo to stačilo..... Bohužel ruský náboj Tokarev ač rozměrově stejný do mausera nedáš, protože má cca 2* větší výkon. Podobná pouzdra se dělala i pro dělostřelecký model P08.
Pistole s přídavnou pažbou - karabina se používá v ozbrojených složkách dodnes.. i víc jak po 100 letech .
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
"Bohužel ruský náboj Tokarev ač rozměrově stejný do mausera nedáš, protože má cca 2* větší výkon."
No, kdo si nechce mršit ruku ani zbraň, patronu 7,62x25 si dělá. A když už si ji dělá, tak do ní vrazí 5-6 grainů, aby to lítalo tak kolem 380-400 m/sec. A protože náboj 7,63 Mauser a náboj 7,62 TT je rozměrově shodný, tak ho do Mausera klíďo píďo dáš a lautr nic se zbrani nestane! Už nejsme závislí na tom, jak se ve fabrice vyspali a kolik prachu tam nasypali! Teď máme reloading!
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Webster :
Cetl jsem ze rusove v prubehu prvni svetove take vyvinuli samopal-Fedorov 1916. nevim ale, je-li to presny nazev a jestli se dostal do standartni vyzbroje
Ještě před válkou vyvinul Fedorov samonabíjecí pušku, později překonstruovanou na střelbu dávkami. Nikoliv samopal (dynamický závěr,pistolový náboj) ale útočná karabina (uzamčený závěr a náboj středního balistického výkonu). Bylo jich vyrobeno pár kousků, myslím na japonský náboj Ariska 6,5 mm a touto útočnou puškou v dnešním slova smyslu byla vzbrojena jen carská garda.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Takže jenom abych uzavřel ty samopaly: 1. první samopal na světě 1915 Itálie - Revelli, spíše zmenšenina lehkého kulometu, obsluha 2 muži o reálném nasazení v boji nevím, snad v bojích v Dolomitech...ale viděl jsem obrázky dvou vojáků vláčící tento samopal... 2. ještě v roce 1918 se objevil samopal Berettta (též ve verzi samonabíjecí karabiny), takže asi zkušenosti s Revellim byly, ale též nic nevím o použití v boji.... 3. 1916 Rakousko-Uhersko, upravená pistole Steyer, nábojová schránka rozšířena na 16 nábojů, střelba dávkou, zavedena v letectvu. 4. 1918 USA adaptér Pedersen na pušku Springfield 1903 - neosvědčil se, opět nemám informace o nasazení v bojích. 5. 1918 Nemecko...samozřejmě Smeisserův Bergman. Nasazen v závěru války ..úspěšně ..v zákopovém boji byly samopaly na krátkou vzdálenost účinější než lehké kulomety. 6. Pistole Mauser s nábojovou schránkou na 20 nábojů a možností střelby dávkou...teda španělský klon (1926), ale ten pochází až z období po 1. sv. válce... o úpravě pistole Parabellum na střelbu dávkou nevím....vím jen o vysokokapacitním zásobníku a ramení opěrce. Zdroj A.B ŽUK
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Pokud jde o samopal Revelli je mnohem známější jako Villar-Perosa (konstrukér Revelli udělal mnohem víc zbraní) byl samozřejmě bojově nasazen (dokonce asi jako jediný ze zmiňovaných zbraní opravdu reálně). Vyprávění o dvou mužích je sice pravda, háček je jako vždy v tom že tato tvrzení jsou už leta opisovány a nejsou tak zcela pravda. zbraň samozřejmě unese a může užívat jeden voják, ten druhý nese munici (ostatně u Bergmana je to stejné i tam je obsluha dva muži). Dochází zde k nepochopenítoho co to je samopal a jak se vyvíjel. Původní požadavek armády totiž byl na to vyvinout zbraň která by mohla podporovat pěchotu v útoku, a který by na malé vzdálenosti nahradil kulomety (zákopy byly blízko od sebe) to je i důvodem proč byly samopaly (ty první) konstruovány ve formě podpůrné zbaraně a armády je počítaly jako podpůrnou zbraň. Jako zbraň jednotlivce se objevují až po válce a nejdříve v policejních službách. Osobně bych Žuka bral velmi opatrně, kniha je hodně stará, autor se často mýlí a jeho pohled na věc je dosti jednostraný.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - bitaxe :
Osobně bych Žuka bral velmi opatrně, kniha je hodně stará, autor se často mýlí a jeho pohled na věc je dosti jednostraný.
Ta knížka JE stará, ale někdy může být přesnější než nové publikace. Například: v různých zdrojích jsem se dozvěděl několik různých délek pušky SVT-40. Přeměřením skutečného exempláře (Iževsk 1941) jsem zjistil, že pravdu měl Žuk. A ještě zajímavost - na okresním ředitelství policie, oddělení zbraní a střeliva, v jednom nejmenovaném krajském městě pod Ještědem v případě pochybností o technických údajích zbraně používají...........Žuka!
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Tango to co píšeš je sice hezké, ale celkem vypovídá jen o dvou věcech, 1) že se Žuk nemýlí v případě ruské zbraně, 2) že policie nevyhazuje peníze za publikace (já si kdysi naopak půjčoval z jiného oddělení policie v jiném městě knihu Small arms, artilery .... , jen doufám že na základě toho Žuka nikoho nestíhali:-) dokonce i v mém exempláři jsou poznámky od překladatele že tento soudruh považuje ČS prototyp za cosi jiného a podobně. Věř že podobných chyb je tam víc a to je důvodem proč na to upozorňuji, kniha je rozšířená, ale je v ní dost chyb a může sloužit spíše jen k celkové orientaci.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Hmm, a na frantíkov sa zabudlo úplne ??? Čo takto LEBEL, GRAS, BERTHIER alebo MAS ( dúfam, že som to nepoplietol a napísal správne, ako každý dobrí diplomat som vo francúžštine nikdy moc nevinikal ), netvrdím, že sú niečo extra ( mať 3 ranový zásobník nije nič moc ), ale predsa, aby sa nezabudlo, veď koniec koncov práve tieto pušky rozhodli najväčšou mierou o výsledku vojny
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No zrovna Lebel asi moc extra zbraň nebyl - zastaralý naboj 8mm s okraovou nábojnici (1886), do roku 1916 pouze rámeček na tři náboje (mauser 5ks, Lee 10ks -2x5). MAS 1936 - nový náboj 7,5, krátká hlaveň - byla to asi nejmodernější klasická opakovačka před WW2.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Aranai, jako obvykle píšeš o něčem o čem máš zřejmě minimální ponětí. Z tebou uvedených zbraníje francouzská a z WWI jen Lebel (v různých vzorech) Gras je starý rakouský vzor, pozdější Gras-Kropatschek rovběž, za WWI už na frontě nebyly (možná ani v zázemí) , co míníš jako Bertier nevím, ale snad se jedná o karabinu Berthier - Manlicer s tříraným zásobníkem, ta je opravdu francouzská a používaná za WWI, pokud jde o MAS pak jedinou zbraní přicházející v úvahu je puška MAS36 z roku 1936 tedy dávno po tom co WWI zkončila. tedy vzhledem k tématu úspěch jen 50%.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - bitaxe :
to Aranai, jako obvykle píšeš o něčem o čem máš zřejmě minimální ponětí. Z tebou uvedených zbraníje francouzská a z WWI jen Lebel (v různých vzorech) Gras je starý rakouský vzor, pozdější Gras-Kropatschek rovběž, za WWI už na frontě nebyly (možná ani v zázemí) , co míníš jako Bertier nevím, ale snad se jedná o karabinu Berthier - Manlicer s tříraným zásobníkem, ta je opravdu francouzská a používaná za WWI, pokud jde o MAS pak jedinou zbraní přicházející v úvahu je puška MAS36 z roku 1936 tedy dávno po tom co WWI zkončila. tedy vzhledem k tématu úspěch jen 50%.
Hm, sak v poho, aj sa mi zdalo, že tá MAS bola až po vojne, Ano Berthier, som tam extra napísal, že dúfam že to správne píšem, lebo vieš mne sa nehce zakaždým odskakovať od Compu ku knihám a späť ,len aby to bolo gramaticky správne, viem, že to možno nieje dobre, ale som moc lenivý. Inak nikde som netvrdil, že su niečo extra, chcel som len prispieť do diskusie, keď sa na tieto zbrane očividne zabudlo, takže teraz so toho môže chopiť niekto iný, kto sa do týchto zbraní vyzná viac a ja som samé ucho ( alebo oko ??? )
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Bitaxe napsal: "Gras je starý rakouský vzor, pozdější Gras-Kropatschek" Prosím pěkně, nejde náhodou o revolver GASSER? O značce či výrobci "Gras" jsem v životě neslyšel a revolver zbrojmistra Kropatcheka byl zcela jistě konstrukce GASSER, nikoli GRAS.
Bylo by dobře uvádět názvy typů zbraní či výrobců bez překlepů (tedy ne Manlicer, ale Mannlicher, ne Gras, ale Gasser atd.). Žuk uvádí, že uprostřed první světové války Francie u pušek LEBEL zavedla místo tříranných nábojových rámečků rámečky pětiranné.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No pravdu povediac inšpirovali ste ma k bádaniu, a zistil som toto : Puška Gras existovala (existuje), je to model "Gras: Fusil d'Infanterie Mle. 1874" Neskôr boli modifikované na "Mle. 1874 Modifle 1880", čize skátene M80. Používali sa aj počas prvej svetovej vojny u záložných jednotiek ( ale túto časť som celkom nepochopil, neviem či aj na fronte alebo v tyle, proste som nenašiel u akých "záložných jednotiek" ). A bude to ešte lepšie : Puužívali sa dokonca údajne aj pušky Chassepot, model 1866, ktoré boli ešet stáre ihlovky, akože hrôza, ale asik to bolo fakt dosť husté na tom západnom fronte. Ale neviem, či boli aj bojovo nasadené, alebo slúžili iba u spomínaných nefrontových alebo záložných alebo neviem akých útvarov. Hovorím, je to len údajne, aby ste ma potom neobviňovali zo šírenia nezmyslov, ale je to vcelku logické, bo napríklad taká nemecká M88 sa používala celú I. a bola spojencami bola zaregistrovaná aj počas II. u niektorých plukov "domobrany", čo je vcelku sila nie ???
A ešte som si spomenul na dve ďalšie pušky, tá jedna sa volá "Chatelleraut" a pokiaľ si dobre pamärám tak to bol asi predchodca Chassepot v ráži 11mm a tá druhá je "Daudeteau", tá je trochu neobviklá, naprojektovaná pre francúzsku námornú pechotu, alebo niečo také v roku 1890 a je to 8mm. Ale frantíci v tom majú riadny bordel, lebo počas I.sv. vojny používali asi 20 druhov pušiek, len samotný Berthier mal 5 verzií, a to som ani nepozeral do papierov, len čo si pamätám.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Fantan opravdu jde o pušku Gras, lterá byla francouzské konstrukce, Gras -Kropatschek je vylepšený vzor použitý v ruské armádě spolu s puškou Berdan. Tvůj oblíbený Žuk se o nich zmiňuje na stánkách 33, 34 (obrázek), 77(vylepšená G-K). Opravdu jsem se nespletl, a jde o tyto zastaralé zbraně, Podobně jako pušky Wänzel v rakousku byly i další zastaralé pušky v průběhu WWI použity k výcviku (snad i ke strážní službě) ale to neznamená že jde o zbraň použitou na frontě. to Aranai pušky Daudeteau byly původně koncem 19 století vyráběny pro francouzské námořnictvo (ne pro námořní pěchotu) a existovala v ráži 6.5 mm a 8 mm (druhá byla méně obvyklá). Frantíci v tom nemají bordel jak píšeš, ten v tom máš ty, protože jako obvykle píšeš o věci o které víš minimum, pak ti puška MAS vychází do WWI a pušky užívané a zavedené v omezeném množství dělají problém. Pokud takhle chceš pokračovat mohu ti doporučit několik dalších "zázraků" na které se můžeš zaměřit, abys nás mohl oblažit další nesmyslnou teorií o nejlépe nebo nejhůře vybavené armádě jen se divím že už nekandiduješ na ministra obrany, (tvé "znalosti" tě k tomu jistě opravňují) a nevedeš někde něco reálného. (třeba válku v Iráku) Pokud se chceme bavit o zbraních WWI pak by asi stálo za to bavit se o zbraních užitých na bojišti a ne o puškách na černý prach užívaných například k nácviku boje bodákem (chassepot)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
2Bitaxe : Ja viem že MAS sa nepoužívala za I.sv.vojny, som ju tam napísal, lebo keď som rozmýšlal o francúzskych opakovačkách, tak som automaticky skončil na MAS. To bola samozrejme chyba, ale o tom sa nehádam, to viem, a neviem či ťa ten článok vážne tak moc nahneval alebo čo, ale môžeš mi to kľudne napísať aj majlom, netreba to riešiť tu. Ja som to napísal v dobrej viere, že keď je to tu raz forum o zbraniech I.sv.vojny, tak sem ľudia možno chodia keď sa chcú niečo nové naučiť/dozvedieť, že ťa moja prítomnosť až tak moc rozruší som netušil, som rád že si informácie, ktoré som napísal upresnil, ale nepáči sa mi, že spochybňuješ moje vedomosti, to si ja nikdy pri nikom nedovolím. Sorry za OFFTOPIC A čo sa týka toho neporiadku, tak neviem, ale nezaznamenal som že by čo len jedna z ďalších bojujúcich strán mala vo výzbroji aspoň tretinu počtu druhov pušiek ako Fr., a div sa svete, Fr. prekonávajú všetkých nielen v počte druhov pušiek, ale aj druhov munície a to VŠETKÝCH DOKOPI, tj. dohodu aj centrálne/ústredné mocnosti. Neviem, ale ten môj výraz sa mi nezdá byť až taký silný v tomto prípade.... Ale toto asi vieš, takže to tu nebudem ďalej rozmazávať. A myslím že si spomýnal niečo v tom zmysle, že puška nenasadené na fronte sa vlastne nerátajú, tak tá "námornícka" flinta bola nasadená,ale nie u námorníctva, ale obyčajnej pechoty, to len na spresnenie.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Myslím že jen tvá neznalost tématu ti umožňuje tento pohled na věc. Podobný stav byl i v dalších zemích a počítat mezi typy WWI třeba Gras a Chassepot použité k výcviku šermu bodákem (krom nich se ke stejnému účelu užívaly i dřevěné atrapy) je nesmysl. Počet zbraní které byly zavedeny a nezrušeny )protože ještě byly ve skladech) je značný u každého státu. Třeba rusko jen počet verzí Mosina je značný )a to se jedná o hlavní zbraň, krom základní verze 1891, je to 1891/1910, obě měly verze pro pěchotu, dragouny a kozáky, karabina pro dělostřelce 1891/1907, dale pak pušky Arisaka a Winchester 1895, to jsou jen zbraně opravdu užívané ne frontě, k nim dále pušky berdan (2 verze) Gras (rovněž ve dvou verzích), pušky Krnka, Carlé a zřejmě i další. K tomu si můžeš přidat ještě automatickou pušku Fedorov zavedenou v malém počtu (ale to je i ta námořnická u francouzů) a zbraně dodané za války spojenci, pokud to spočítáš dojdeš k docela velkému číslu a typů nábojů bude jistě také dost. Osobně mne nijak nebaví vyvracet hlouposti které napíšeš, takže tohle je poslední reakce na tvůj nesmyslný příspěvek uvádějící zbraně od prusko-francouzské války po WWII.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No pozri, rozdiel medzi puškou Mosin91 a Mosin44 (1944), čo sú dve od seba asi najviac vzdialené verzie opakovačky, na aké si teraz spomeniem, alebo verzie napr. Enfield sa predsa nedajú porovnávať so stavom, keď je v armáde niekoľko druhov opakovačiek,rôznych konštrukcií, rôznych domácich výrobcov, ktoré vláda objednáva chaotickým spôsobom a tieto nielenže nemajú zameniteľné diely, nemajú ani štandardizovanú muníciu a pod. okrem toho som zahraničné pušky, importované do FR. za vojny vôbec nepočítal, to je predsa ďalšia, úplne iná kapitala, neviem, či si pochopil o čo mi išlo, ale asi sa to už ani nedozviem... A čo sa tíka Gras M80, tak o žiadnom bodákovom výcviku s týmito puškami neviem, skôr naopak, pušiek bol taký nedostatok, že všetky boli priradené útvarom G.V.C. (Gardes des Voies de Communication), tj. útvarom pre ochranu tylu a komunikácií, veľké množstvo ich bolo takýmto spôsobom bojovo nasadených. Toto som sa ale dozvedel až dnes, predtým som napísal, že neviem v akých útvaroch slúžili. O nijakých výcvikových puškách Gras som nič nenašiel. A ešte chcem poopraviť ten údaj ohľadom pušiek Berthier, bolo ich presne 13 typov do dátumu 11.11.1916, čo je deň zavedenia 5 ranových nábojových rámčekov, po tomto dátume sa mi už nechcelo ďalej počítať
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
pokud chceš brát tohle tak jistě ne, i když mosiny starších verzí neměly, jako ani jiné pušky té doby zaměnitelné díly, unifikace se objevila až po WWI. Ale i ty jsi uvedl několik pušek Berthier, kde jde o podobný vývoj. Navíc rusové (ale i jiné státy) používaly bojově (tedy opravdu v zákopech) krom mosinů i pušky Arisaka 1905 a starší 1897 (ráže6,5) a pušky Winchester 1895 dodané z USA (zde byla stejná munice jako pro mosin). Krom nich i pušky dalších států (rakouské Mannlicher a německé Mauser) pochopitelně v malých množstvích. Upozorňuji že píšu jen o zbraních užívaných na frontě, ne o zastaralých zbraních užitých v zázemí k výcviku. rozdíl proti francouzům je pořád asi docela malý, ani oni neměli v zákopech velký počet vzorů. Pokud bys to chtěl srovnávat, tak se musíš dívat na počty kusů a jejich nasazení. To že je ve výčtu zbraní které měli francouzi i jehlovka Chassepot neznamená že pro ni byly vyráběny a doávány nábije a že zbraň byla bojově užita. Podobné je to i z dalšími starými, nebo v malém počtu vyrobenými zbraněmi.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No veď hej, to je pravda, ale pušky zo zahraničia, ktoré niesu s domácimi štandardizované sa kupujú iba keď je to nevyhnutné, Francúzi mali vo svojom výrobnom programe oproti tomu chaos, lebo nemali koncepciu, veď už len používanie 3 ranových nábojových rámčekov bolo viac než pochybným rozhodnutím. Za Chassepot sa biť nebudem, to je fakt ihlovka do antikvariátu,ale Gras je predsalen niečo iné, pre ten sa munícia ( 11mm*54, alebo niečo také ) robila aj za vojny. Najhoršie je to ale predsa len s puškami Berthier. Zbieranie týchto zbraní, rovnako ako aj pušiek Lebel a Mosin bíva považované za mimoriadne ťažké, kvôli množstvu verzii a výrobcov. To už si človek dobre rozmyslí za čo dá svoje peniaze a za čo nie, na niektorých aukciách sa cenové rozdiely môžu vyšplhať až na 1/3 celkovej ceny len preto, že zbraň pochádza z iného výrobného bloku PS: ešte som chcel dodať, že MAS nieje názov pušky, ale názov výrobcu, predtým som to trochu zbrklo napísal bez uvedenia čísla/roku výroby, len aby to bolo poriadku...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
NAS je název společnosti (ta ovšem vznikla myslím až po WWI - z hlavy to nevím jistě) Pokud jde o pušky Gras a od něj odvozené verze jde o jednorannou pušku, která se za války používal k výcviku a používala náboje s černým prachem. To že se všech těchto pušek dělalo mnoho druhů (zapoměls na Mauser který se dělalpro mnoho zemí jen v mírně odlišných verzích) je samozřejmě fakt, problém je ovšem že se na to díváš dnešníma očima, kdy se nám zdá že tři rány je málo, ale v té době kdy se Lebel zaváděl se mnoho důstojníků bránilo opakovačkám obecně (tvrdilo se že to povede k plýtvání municí), takže malá kapacita nebyla považována za vadu.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
No keď sa na to tak kukám, koľko som toho zosilil, a koľko sme toho už aj tu na tomto fore popísali, tak by sa z toho dal urobit v celku do pohody článok, a asi sa na to aj dám Ale nebojte sa, zdržím sa akýchkoľvek komentárov na tému "bolo to dobré/zlé..."
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - aranai :
No keď sa na to tak kukám, koľko som toho zosilil, a koľko sme toho už aj tu na tomto fore popísali, tak by sa z toho dal urobit v celku do pohody článok, a asi sa na to aj dám Ale nebojte sa, zdržím sa akýchkoľvek komentárov na tému "bolo to dobré/zlé..."
Ješte k samopalům, tak jsem dal řeč s kamarádem který se dost zajímá o samopaly a kulomety a 1. samopal byl vlastně (Revelli - Officine Villar Perosa) zmenšený kulomet, aby byl snadno přenosný i v těžkém horském terénu Dolomit, kde i relativně krátký dostřel byl vyvážen vysokou kadencí (o proti kulometu FIAT s děleným schránkovým zásobníkem po 5 nábojích). Teprve pozdější zapažbení jako karabina z něj udělalo zcela jinou taktickou zbraň.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - aranai :
No pravdu povediac inšpirovali ste ma k bádaniu, a zistil som toto : Puška Gras existovala (existuje), je to model "Gras: Fusil d'Infanterie Mle. 1874" Neskôr boli modifikované na "Mle. 1874 Modifle 1880", čize skátene M80. Používali sa aj počas prvej svetovej vojny u záložných jednotiek ( ale túto časť som celkom nepochopil, neviem či aj na fronte alebo v tyle, proste som nenašiel u akých "záložných jednotiek" ). A bude to ešte lepšie : Puužívali sa dokonca údajne aj pušky Chassepot, model 1866, ktoré boli ešet stáre ihlovky, akože hrôza, ale asik to bolo fakt dosť husté na tom západnom fronte. Ale neviem, či boli aj bojovo nasadené, alebo slúžili iba u spomínaných nefrontových alebo záložných alebo neviem akých útvarov.
Jehlovka Chassepot 1866 byla v roce 1874 rekonstruována na jednotný náboj a tato puška se nazývala Gras 1874. K tomu existovala i výcviková puška Gras, která používala slabší náboje.
K diskutované zkratce MAS - nevím od kdy se datuje, ale její význam je "Manufacture d´Armes St.Etienne".
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ajajaj. Musím sa vám priznať, že som ten článok o francúzskych puškách zavesil na klinec, a to ešte pred vianocmi, ale ako náhradu som ( konečne, začal som to písať pred pol rokom ) dokončil iný článok o francúzoch, hádam bude do dákeho 10-15. januára na nete ( aj tu ). Ak by niekto mal záujem o napísanei článku o FR. puškách, rád mu všetky materiály pošlem...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Přikládán fotky nábojů (nábojnic osazených z větší části původními střelami) do nejrozšířenějších palných zbraní WWI mimo Velké Británie. 1 Manlicher (do r. 1915 ještě oblá špička) CaK Rakousko Uhersko 2 Lebel Francie 3 Mauser (nábojnice z čs produkce z meziválečného období 1927) Německo 4 30.06 (lovecký náboj ze současné produkce S&B) USA 5 308.Winchester (-"-) USA WWII - pro srovnání 6 Mosin ( 50 léta- vojenská produkce) Rusko 7 Manlicher Carcano - Itálie
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Přikládán fotky nábojů (nábojnic osazených z větší části původními střelami) do nejrozšířenějších palných zbraní WWI mimo Velké Británie. 1 Manlicher Carcano - Itálie 2 Lebel Francie 3 30.06 (lovecký náboj ze současné produkce S&B) USA 4 Mauser (nábojnice z čs produkce z meziválečného období 1927) Německo 5 308.Winchester (-"-) USA WWII - pro srovnání 6 Mosin ( 60 léta čs vojenská produkce) Rusko 7 Manlicher (do r. 1915 ještě oblá špička) Rakouskouhersko
Omlouvám se za kvalitu, ale z webcamu o rozlišení 300kilopixelů tolíp nejde. A přikládám i foto bez číslic zakrývajících dna nábojnic.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Zde je foto samopalu Villar Perrosa z muzea v San Marinu, aby bylo jasno jak asi vypadal první samopal .... převzato ze Střelecké revue 3/2005 Bohužel náboj-nici 9mm Glisenti nemám ve sbírce...
PS.Osobně si myslím, že pistole Steyer mod 1916 (mod 1912 na 16 nábojů střílející dávkou, ve výzbroji letectva) je zdařilejší pokus o samopal v dnešním slova smyslu PDW...
PS.PS. Kulomety s dynamickým závěrem konstruovala i plzeňská škodovka.....
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - KY-HUNTER :
PS.Osobně si myslím, že pistole Steyer mod 1916 (mod 1912 na 16 nábojů střílející dávkou, ve výzbroji letectva) je zdařilejší pokus o samopal v dnešním slova smyslu PDW... PS.PS. Kulomety s dynamickým závěrem konstruovala i plzeňská škodovka.....
Prosím o uvedení pramene - prošel jsem oba Žuky, ale o takové pistoli jsem nic nenašel. Zato jsem objevil automatickou pušku Mauser 1916 (vylepšený model 1906/08), o níž je uvedeno (kráceno):"Uzamčení dvěma závorami,opřenými zezadu o závěr. V okamžiku výstřelu zpětný ráz prudce odstrčí pušku vzad, masivní hmota nad závěrem se tím setrvačností posune vpřed, rozevře závory do stran a umožní otevření závěru a znovunabití zbraně (použit odnímatelný zásobník na 25 ran). Mauser 1916 - v malém počtu byla puška použita v letadlech a pevnostech - ne v zákopech, pro nemožnost střelby nenamazanými náboji (problém i kulometů Škoda).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
ta pistole se opravdu na letounech používala někde je možná i fotka (stejně jako na samopal Villar-Perosa) myslím že fotku jsem dával k Steyr 1912 v sekci pistole kam patří. jde o běžnou pistoli která má prodlouženou nábojovou schránku a přidanou pažbu (střílelo se z ní jako z karabiny, fotil jsem ji ve Vídni. U letectva se před nasazením kulometů střílelo ze spousty zbraní (známé jsou třeba samonabíjecí karabiny Mondragon mexické výroby).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Mimochodem říkat Villar-Perose samopal je v podstatě blbost, má s ním společné jen střelivo, účelem bylo zkonstruovat náhradu kulometu a se zbraní se počítalo spíš jako se stacionární, i když se užívala i nosítka ve kterých se dala nosit na zádech. Vzhledem ke vzdálenostem se asi dala pistolová munice v zákopové válce použít, navíc dvě zbraně měli pochopitelně vyšší spolehlivost (jsou to dvě samostatné zbraně kterí moho střílet nezávisle) Po WWI se dokonce z lerdnotlivé zbraně udělala karabina a prodávala se jako civilní zbraň.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - Fantan :
Uzamčení dvěma závorami,opřenými zezadu o závěr. V okamžiku výstřelu zpětný ráz prudce odstrčí pušku vzad, masivní hmota nad závěrem se tím setrvačností posune vpřed, rozevře závory do stran a umožní otevření závěru a znovunabití zbraně...
To bych docela rád věděl, jaká byla spolehlivost takového systému. Už vidím, jak by to dopadlo při použití u pěchoty - po 20-ti výstřelech a jednom vyválení v bahně by z toho byla opakovačka...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Právě proto jsem tam uváděl, že M 1916 nebyla použitelná v zákopech - střelivo se muselo mazat a zřejmě to bylo háklivé na čistotu zbraně. Proto byla používána v letadlech (zřejmě minimálně - jako dodatečná výzbroj původně neozbrojených letadel) a v pevnostech. Problém nutnosti mazání nábojů byl v té době dost obvyklý ("násypkový kulomet" fy. Emil Škoda a některé další, hlavně u systémů z předkluzem hlavně - musel bych hledat) a požadavek funkčnosti i znečištěné zbraně zůstal v přejímacích zkouškách dodnes. Proto třeba vyhrál W-P 38 nad P 08 atd. Prostě automatická puška byla v té době ještě v plenkách. Jen si dokážu těžko představit toho Steyera 1912 se šroubovým uzamčením, jak střílí dávkou jako samopal! Velkokapacitní zásobník - budiž, ale dávka?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Fantan on ale nestřílel dávkou byl používán jako samočiná "puška" tedy šlo hlavně o to že se pozorovateli snadno ovládal a nebylo třeba nabíjet, delší schránka byla ze stejného důvodu tedy aby se zvětšila kapacita a tedy i doba obrany letounu (ona představa dobíjení Steyra za letu je docela nepříjemná a v bojové situaci asi až děsivá). jinak ta fotka byť nevalná je opravdu u tématu Steyr 1912
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
1a2) mosin s oblou a špičatou střelou 3a4) mauser s oblou a špičatou střelou 5) 8x50r lebel 6) 8x50 r mannlicher 7) 6,5x52 mannlicher carcano 8) 6,5x54 r mannlicher 9) .303 british (7,7x56 r) 10) 6,5x51 r arisaka
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
1) 6,35x15,5 mm browning 2) 7,65x17,5 mm browning 3) 9x17,5 mm browning kratky 4) 9x20 mm browning dlouhy 5) 9,19 mm glisenti 6) 9x19 mm luger 7) 9x23 mm steyr 8) 9x25 mm mauser 9) 7,63x25 mm mauser
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to G41M ono nabíjet zbraň nábojovým páskem v letícím a pohybujícím se letounu v bojové situaci kdy jde o vteřiny je opravdu nepříjemná situace, právě z toho důvodu se ty tebou zmiňované opakovačky neužívaly, ale používaly se zbraně samočinné (samonabíjecí pušky a pistole) obecně jde o snahu vystřelit pokud možno co nejvíc ran v co nejkratší době. Ostatně prodloužení nábojové schránky u Steyra bylo vyvoláno právě tím důvodem. Na nabíjení asi moc času opravdu nebylo. On je docela velký rozdíl nabíjet něco na zemi a v letícím letadle (zkus si to třeba ve stoje v autobusu v zatáčce, sice to nebude ono ale aspoň trochu se to přiblíží, zřejmě se ti ta doba na kterou jsi zvyklý o dost prodlouží a pokud si uvědomíš že v té době na tebe někdo střílí asi půjde o docela nepříjemnou představu).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to G41M pokud čteš pozorně tak já nenapsal že bys tvrdil že posádky letadel používaly opakovačky, jen to žes je zmínil a že se neužívaly z toho důvodu že jejich palba byla pomalejší a pro střelce v letounu problematická. Proto se užívaly zbraně které byly samonybíjecí (karabiny Mondragon a pistole) Jakákoli manipulace se zbraní v pohyblivém prostředku je poněkud problematická, pokud ji máš nabíjet tak jako Steyra (nebo Mauser C96) shora nábojovým páskem je to samozřejmě v bojové situaci poněkud nepříjemné (výměna zásobníku je přeci jen jednodušší) potřebuješ k tomu obě ruce a přeci jen trochu klidu (tím myslím to že se s tebou celé okolí nehoupe a podobně) jsi-li zároveň "obtěžován" nepřítelem je to nabíjení asi opravdu docela stresující.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to G41M: Bitaxe má pravdu. Zkusil jsi někdy třeba nabíjet samopal v jedoucím bevepéčku? Sapik držíš mezi kolenama, levou rukou se držíš trubky od klimatizace, pravou rukou rveš zásobník do zbraně, pak (pořád držíš zbraň koleny!) pravou rukou natáhneš závěr a při jeho pouštění musíš dávat bacha, aby tě nepraštila napínací páka nebo sis závěrem něco nepřiskříp V letícím letadle muselo být nabíjení opravdu "lahůdkou". A to si nejsem jist, jestli pozorovatel byl v kabině vůbec ukurtován.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
to Tango nebyl musel s poměrně rozměrnou kamerou fotit (byly to deskové přístroje) když došlo na nejhorší tak i bránit letadlo a pokud bylo něco akutního tak napsat zprávu a shodit ji vlastním jednotkám. V podstatě buď seděl nebo stál v otevřeném trupu (nezapomínejme že se to týká strojů z let 1914 -15) poměrně křehkého stroje, v kožichu nebo kožeňáku. Prostě žádná lábuž.
The observer in the cabin at the beginning of the war was not strapped. After all, this was not customary for pilots at first. It wasn't even needed much, the planes flew slowly and carefully. Occasional flat turn, sometimes with a slight incline. The machines were not marked in any way, so at first it was not even known whether the pilot was "his own" or "foreign". And the few pre-war aviation pioneers usually knew each other personally, so they usually got out of the way. It was only with the growing knowledge that the plane could be a dangerous weapon - a means of reconnaissance, a fast connection ... led to an attempt to arm them. And pre-war friendships usually couldn't overcome these risks. Handcuffing for pilots became more common only later, when the performance of aircraft increased so much that instead of careful passing with mutual greetings, or mutual escape from the enemy from the first year of the war, came the first clashes. More powerful engines and more efficient designs enabled more acrobatic elements - they often bear the names of famous fighter pilots who scored with them, such as Nesterov's loop or Immelmann's turn ... There was already a risk that the pilot would fall out of the plane and his legs in the steering made it impossible for him to hold on tight. Let's not forget that a common type of steering was steering wheel steering, where the pilot had to "hold the machine in his hand" throughout the flight. Observers also tied themselves. But only during the flight. Then they usually had to disengage, because handling heavy and bulky cameras simply required it. As well as attempts at shooting. Prior to the invention of machine gun synchronization, rear thrust propellers were used. Then the pilot sat in the back seat and the shooter in the front - he had a free shot. The first attempts at armament, however, were usually personal pistols and riding carbines. Even here, there was not much talk about handcuffing - on the contrary, some types of aircraft directly assumed that the shooter WILL RISE in the plane and will fight with targeted fire. For this purpose, the aircraft had simple railings, which the pilot could hold 8.) - theoretically. The designers probably couldn't imagine air combat. And because they flew without parachutes, then the fate of the pilots of the 1st WW is not very enviable. As far as I know, the obligation to carry parachutes, these heavy and unreliable "rescue" means, applied only to pilots of so-called large-scale aircraft, such as the English Handley-Page, the German Gotha and the Russian Ilya Muromec. The pilots themselves rejected them because their belts restricted their movement. As for the attachment, from the beginning of the 2nd st. war, there is a certain reluctance of pilots to fasten themselves, as evidenced, for example, by A. Pokryškin's commemorative books, which I have quoted many times elsewhere.
: so it's news to me. 
: so it's news to me. 
. 
, tak to nepamatuju, ale zkusím se zeptat kolegů, jestli o tom někdo něco neví. 
, tak to nepamatuju, ale zkusím se zeptat kolegů, jestli o tom někdo něco neví. 
. Vím ale, že po WW1 je používaly Freikorps (1918-1923) i při revoluci v Bavorsku v roce 1919. O tom, že MP-18/1 Bergmann byl špička svědčí i to, že (jak sem napsal) byl kopírován různymy zemněmi i zbrojovkami a byl také licenčně vyráběn firmou SIG. 
. Vím ale, že po WW1 je používaly Freikorps (1918-1923) i při revoluci v Bavorsku v roce 1919. O tom, že MP-18/1 Bergmann byl špička svědčí i to, že (jak sem napsal) byl kopírován různymy zemněmi i zbrojovkami a byl také licenčně vyráběn firmou SIG. 
.
.
Ale nebojte sa, zdržím sa akýchkoľvek komentárov na tému "bolo to dobré/zlé..." 
Ale nebojte sa, zdržím sa akýchkoľvek komentárov na tému "bolo to dobré/zlé..." 
