Jindřich IV.

Král Jindřich IV. Navarrský


(1594 - 1610)

Narodil se 13. prosince 1553 jako syn navarrské královny a pod jménem Jindřich III. panoval v Navaře od roku 1572. V té době byl již tři roky vůdcem hugenotů v probíhající náboženské válce, ale před svatbou s Markétou z Valois roku 1572 se podřídil vůli francouzského krále Karla IX. a Kateřiny Medicejské a konvertoval ke katolictví. Přesto byl po tzv. Bartolomějské noci zadržen a vězněn v Paříži. Tehdy se počalo jeho přátelství s princem Jindřichem z Valois.


V roce 1576 se Jindřichovi Navarrskému podařilo za pomoci nového krále Jindřicha III. z Paříže uprchnout na jih, kde se znovu přihlásil k hugenotům a postavil se do jejich čela. Na nátlak své matky Kateřiny Medicejské a Jindřicha de Guise – vůdce katolíků, vyloučil král Jindřich III. navarského krále z nároků na trůn tzv. namurským ediktem 7. července 1585.


Po smrti Kateřiny Medicejské v roce 1589 však král obnovil své staré přátelství s Jindřichem Navarrským a obrátil se proti Katolické lize. Když byl však katolíky před Paříží zavražděn, stal se Jindřich Navarrský znovu uchazečem o trůn proti katolickému kandidátovi Karlovi de Mayenne. Toho porazil roku 1590 u Ivry. Katolíci nabízeli francouzskou korunu také španělskému králi Filipovi II., proti tomu se však rozhodně postavili Angličané, Nizozemci a němečtí protestanté. Nakonec byl uzavřen kompromis, když Jindřich se slovy „Paříž stojí za mši“ přestoupil roku 1593 znovu ke katolictví. V březnu 1594 triumfálně vstoupil do Paříže, tři týdny poté, co byl korunován v Chartres jako francouzský král Jindřich IV.


Nástupem Jindřicha IV. na trůn definitivně skončilo období náboženských válek ve Francii. V roce 1598 vydal tzv. edikt nantský, který zaručoval hugenotům náboženskou svobodu a rozsáhlá práva. Jindřich IV. provedl rozsáhlé reformy financí, soudnictví a státní správy, podporoval hospodářský rozvoj, obchod a zámořské výpravy do Kanady. Jeho mottem se stalo: „Nebudu spokojen, dokud každý francouzský sedlák nebude mít alespoň v neděli k obědu husu.“ V roce 1603 podpořil výpravu Samuela de Champlaina do Severní Ameriky a 3. července 1608 tam byla založena první francouzská stálá osada – Quebeck.


V roce 1609 se začalo schylovat k nové válce o tzv. Jülich-Klevské dědictví s císařem Rudolfem II. a Španělskem. Během vojenských příprav však byl král Jindřich IV. zavražděn fanatickým katolíkem Revaillakem 14. května 1610.