Sweden (SWE)

Gustav II. Adolf, přezdívaný *„Gustav Veliký“*, *„Lev Severu“*, *„Zlatý král“*, *„Gösta“* či *„Otec moderního boje“*, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.

V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.

Veľká francúzska revolúcia priniesla svetu nielen obraz boja ľudu proti nenávidenému režimu, ale aj množstvo hrdinov a osobností, pre ktorých sa stala odrazovým mostíkom ku sláve. Grande Armée sa stala akýmsi „semeniskom“ týchto rodiacich sa hrdinov, ktorí udatne bojovali za svoje ideály. Ak sa im naozaj darilo, rýchlo stúpali vojenskou hierarchiou a s postupným zväčšovaním svojho majetku ich ideály neskôr vymenila túžba po moci. Niektorí začali snovať vlastné plány, sledovať svoje ciele a pôsobenie v armáde už nevykonávali s takou horlivosťou ako za revolúcie. Veľmi kontroverznou osobnosťou z radu Napoleonových maršalov bol Jean-Baptiste Jules Bernadotte.

Po tom, ako získal postavenie človeka z rodiny Bonapartovcov, mu sebavedomie stúplo. Aj napriek zaváhaniam vo Veľkej armáde a priazni Napoleona ho švédske stavy priviedli ku kráľovskej korune a neskôr sa k človeku, ktorý mu umožnil ďalej rozvíjať svoju životnú kariéru, otočil chrbtom.