Fairey Gordon Mk.I

Fairey Gordon Mk.I


Gordon byl vyvinut z Faireye IIIF, od kterého se lišil hlavně novým motorem Armstrong Siddeley Panther IIA o výkonu 391kW. Prototyp poprvé vzlétl 3. března 1931, poté bylo na tento nový standard přestavěno asi 80 dříve vyrobených Faireyů IIIF, 162 dalších bylo pro RAF postaveno nově. Z toho bylo 154 strojů denní bombardovací a víceúčelové verze Mark I, poté se přešlo na produkci čistě cvičné verze Mark II s větší směrovkou. Této verze ale bylo vyrobeno jen 24 kusů, protože byla vzápětí ve výrobě nahrazena typem Fairey Swordfish.
Většina Gordonů byla z RAF a FAA vyřazena ještě před druhou světovou válkou, zůstal pouze u 6., 45. a 47. squadrony RAF v Egyptě. Šest strojů bylo převedeno k egyptskému letectvu.
V dubnu 1939 bylo 49 Gordonů přesunuto na Nový Zéland, kde 41 z nich po krátkou dobu sloužilo k výcviku, ovšem tyto stroje již jevily značné známky opotřebení z jejich předchozí služby na Blízkém východě. Poslední Gordon nejen v RNZAF byl vyřazen v roce 1943.
Několik vzorků tohoto typu bylo dodáno do Číny a Brazílie.
Jediný známý přeživší je Gordon Mk.I NZ629, slouživší u RNZAF, který se nyní restauruje. Tento stroj během cvičného letu u 1 Service Flying Training School kvůli velké oblačnosti narazil do úbočí hory Mount White. Oba členové posádky přežili a po svých došli zpátky do civilizace, ale větší část letounu zůstala zapletená do větví stromů až do roku 1976. Tehdy byl vyzvednut a uskladněn, dokud se nenajdou finance či vůle k jeho opravě.
Pro FAA vznikl letoun Fairey Seal, až na námořní vybavení v podstatě shodný s Gordonem.

Zdroj:
avia.russian.ee
http://en.wikipedia.org/wiki/Fairey_Gordon