Antonov A-40

Zkratka KT znamená "Krylja Tanka", projekt se sice uskutečnil, byl postaven prototyp a celkem úspěšně létal, problém byl v tom že v době uskutečnění nebyla situace která byla v projektu předpokládána, tank měl tvořit podporu výsadkových jednotek při výsadku v týlu nepřítele. S partyzány se původně nepočítalo, protože celá koncepce byla počítána pro útok, bylo to dodáno později (možná aby se projekt udržel). Dalším problémem bylo zastaráním neseného stroje, T-60 byl v roce 1942/43 už příliš slabý a těžší stroj by vyžadoval jiná křídla. Řízení kluzáku bylo spřaženo s řízením tanku, při startu i přistání byl motor tanku v chodu a tank se rozjížděl spolu s vlekem, při dosažení své nejvyšší rychlosti řidič vymáčkl spojku a nechal se vléci, při přistání to samozřejmě probíhalo opačně a tank vlastně motorem pomáhal brzdám.Že to bylo náročné na obsluhu je jasné, po přistání byla křídla odhozena a tank se pohyboval normálně, podle některých zdrojů šlo o odmontování ruční podle jiných byla odstřelena výbušnými nýty. Pokud je mi známo existoval jen jeden prototyp.

A-40 známý též pod označením KT (Krylja tanka),


byl nákladním kluzákem konstrukční kanceláře Antonova. Navržen v roce 1940 a zalétán v roce 1942. Transportované vozidlo bylo umístěno mezi zdvojené nosné plochy z kterých vybíhaly dva trupové nosníky SOP. V křídlech a obou nosnících kluzáku měly být umístěny palivové nádrže pro nesené vozidlo. Tyto palivové nádrže měly po přistání sloužit jako operační základna pohonných hmot.


Letové zkoušky proběhly s upraveným lehkým tankem T-60 a jednočlennou osádkou: řidič-pilot. Zkušební starty provázely potíže, například: směrová nestálost při vyšší rychlosti jízdy vozidla během pojíždění a startu, velká délka rozjezdu a chvění draku kluzáku během letu. Ani přistání neprobíhalo bez problémů. To vše vyžadovalo zkušeného pilota-řidiče. Projekt ukončen pro nevhodnost.


Použité nákresy a fotografie lze nalézt na níže uvedených internetových stránkách.


Odkazy
- prostudujte si rusky psané internetové stránky - například:
www.testpilot.ru
www.chelny.ru
http://www.aviaprom.info/publ.phtml
velikvoy.narod.ru
mkmagazin.almanacwhf.ru


- modelářské časopisy:
Modjelizm 2000, č. 10
Tankomastjer Zjeljonaja sjerija 1997, č. 03


Zdraví Jiří Tintěra, předseda Difrologického klubu

Sjergjej N. Anochin (1910-1986)


Zkušební pilot, který v roce 1942 vykonal zkušební lety s dvouplošným nákladním kluzákem – nosičem lehkého tanku T-60.

K projektu "KT" je možné ještě dodat, že je jedním z pokusů o řešení problému, jak dodat výsadkovým jednotkám těžší zbraně, než jen jejich osobní. Masové nasazení výsadkových vojsk měly ve své koncepci vojsk jak SSSR, tak Německo, které patřily k průkopníkům tohoto typu vojsk. Protože kapacita tehdejších strojů neumožňovala nesení objemných a hmotných nákladů, hledaly se jiné možnosti. Německo šlo cestou těžkých kluzáků - Messerschmitt Gigant, později i motorizovaný, SSSR volil cesty jiné. Koncepce "KT" byla jednou z nich.


První let se odehrál 2. září 1942. Vzhledem ke značné hmotnosti a velkému aerodynamickému odporu tanku sestava stoupala velice neochotně, po značné námaze se propracovala do výše 40 m. Motory tažného stroje pracovaly na maximální výkon a celek se pohyboval minimální rychlostí - 130 km/h. Po dosažení rychlosti 140 km/h se motory tažného stroje přehřívaly natolik, že hrozilo jejich vysazení. Osádka experimentálního vleku se rozhodla let ukončit. Protože se nacházeli poblíž letiště Bykovo, byl tank odpojen a pilotovi kluzáku se podařilo úspěšně přistát. Tažný stroj se vrátil na mateřské letiště. Pilot kluzáku nastartoval motor a, aniž odhodil křídla a trup, vlastní silou se rozjel k řídící věži letiště. Tam, protože o tajném projektu nikdo nevěděl a s nouzovým přistáním na jiném letišti se nepočítalo, neobvyklý létající aparát vyvolal poplach. Protiletadlovci byli v pohotovosti a letištní ochranka pilota zatkla. Pilota kluzáku osvobodil až příjezd havarijní a záchranné jednotky, která potvrdila, že nejde o diverzanta, ale tajný projekt. Po sejmutí letecké nástavby se tank vlastní silou vrátil na zkušební letiště.


Výsledný protokol o zkušebním letu konstatoval, že v principu je úkol splněn. Za hlavní nedostatek byla označena absence aerodynamických krytů, které by zlepšily obtékání tanku a snížily odpor vzduchu. Druhým problémem se stal tažný stroj. Bylo konstatováno, že tažný stroj vyžeduje velmi silné motory, aby bylo možné dosáhnout větší výšky letu a vyšší přepravní rychlost. Navíc bylo nutné nějak snížít síly v řízení obou strojů. Jako nejvhodnější tažný stroj se jevil Pe-8. Ten byl ale vyráběn v minimálním množství - cca 70 ks, navíc pro zcela jiný účel - strategický dálkový bombardér. (Později se Pe-8 proslavily např. nálety na Berlín počátkem války. - viz článek na www.valka.cz) Projekt KT byl nakonec zastaven.