Týnec nad Sázavou

Týnec nad Sázavou
Podle archeologického výzkumu v letech 1969 - 74 se na místě dnešního hradu už v době 11. století nacházelo dřevěné opevnění, to doplňovalo starší opevnění celého sídelního objektu (týn znamená osadu „zatýněnou“ tedy chráněnou opevněním. Jako nejstarší kamenný objekt byla na hradě postavena rotunda, zřejmě už koncem 11. století, následovala už modernějším stavebním způsobem stavěná kamenná věž postavená někdy po polovině století 12. jako poslední byl stavěn (zřejmě až na přelomu 12. a 13. století hradní palác, ze kterého se dodnes ovšem zachovalo jen málo – základová zeď. Hradní areál byl obehnán příkopem vylámaným do skály, tím bylo první období završeno. Kamenné budovy byly samozřejmě doplněny i budovami hospodářskými, ty ale byly dřevěné a jejich pozůstatky se nedochovaly, byly pouze nalezeny nezřetelné zbytky při výzkumu. Tento původní hrad byl určen zřejmě především jako strážní a chránil obchodní stezku a brod na Sázavě. Další stavební fáze se odehrála kolem roku 1300, hrad se rozšířil, byl obehnán hradbou a původní příkop byl zasypán, to umožnilo rozšířit hospodářské zázemí hradu a stává se z něj typické panské sídlo té doby. Vzhledem k původní úloze a na svou dobu i náročné stavbě se založení připisuje Přemyslovcům, není to ale doloženo písemnými doklady. První doklad kde se objevuje zmínka je z roku 1318 a tehdy je už majitelem Oldřich z Týnce.
Pro hrad je první známkou úpadku když jej v roce 1607 získala Dorota Hodějovská z Harasova a její muž Přech z Harasova zdejší panství spojil v jedno s panstvím konopišťským a těžiště se tedy přeneslo na blízké Konopiště. Jejich syn Adamu Hodějovskému z Hodějova se přidal ke stavovskému povstání a tak bylo panství včetně hradu konfiskováno a získává jej Albrecht z Valdštejna, ten jej ala záhy prodává Michnovi z Vacínova, za jeho vlády panství chátrá a v roce 1654 dokonce hrad vyhořel a následně se palác zřítil a byl rozebrán na stavební materiál. V roce 1791 byla v Týnci tehdejším majitelem Františkem Josefem hrabětem z Vrtby založena manufaktura na výrobu keramiky a jako první budovy byly použity zbylé budovy hradu včetně rotundy. Když se výroba rozvíjela byl původní prostor opuštěn a nadále opět chátral. Dalším slavným majitelem byl František Ferdinand d´ Este, po roce 1918 pak ČS stát.
Dnes je na hradě (v přilehlé budově) malé muzeum s ukázkou historie hradu, archeologickými nálezy a rotunda slouží jako modlitebna církve československé husitské.
Zdroj :
Vlastní návštěva a internetové stránky
http://www.hrady.cz/index.php?OID=311
http://www.mestotynec.cz/muzeum/hrad.htm

Přidám ještě dvě fotografie, na snímku s číslem dvě si povšimněte že zdivo starší rotundy je stavěno z různě velkých kvádříků a tyto stavební prvky jsou výrazně menší než kvádříky sousední věže. Na rotundě je pak znát pozdější přístavba zvyšující celou stavbu která je stavěna jen z lomového kamene. Kvádříky jsou typické právě pro období 11. a 12. století a podle způsobu stavby zde zřejmě působila některá stavební huť stavějící podobné objekty pro vládce většího území, což odpovídá založení přemyslovci.

Týnec nad Sázavou

Zdroje:
Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
https://www.hrady.cz/index.php?OID=311
cs.wikipedia.org

Historical on images