Kunětická Hora

Hrad Kunětická Hora vznikl v letech 1421 - 23 jako jeden z nemnoha postavených v období husitských bouří. Hrad patřil v tomto období Diviši Bořkovi z Miletínka. Vzhledem k délce stavby pouhé dva roky šlo zřejmě u tohoto původního hradu jen o menší stavbu využívající výhodnou polohu na vysokém postavení na vyvřelinové kupě zdvihající se asi 80 metrů nad okolní terén. Podle archeologických výzkumů z roku 1983 zde už druhé polovině 14. století stál jakýsi v písemnostech nedoložený hrad. Zvláštní je že zde proběhl v roce 1420 "tábor lidu" (tehdy obvyklé setkání lidí "na hoře") a o žádné stavbě není ve zprávách o něm zmínka. Od roku 1464 patřil hrad Jiřímu z Poděbrad a později jeho synovi. V roce 1490 byl pak prodán Vilémovi z Pernštejna. Hrad byl přestavován a rozšiřován a největšího rozmachu dosáhly přestavby právě za Pernštejnů. Ti jej pak v roce 1560 prodali královské komoře, hrad pak pozbývá na významu a je v podstatě neudržován a zanechán jen s malou posádkou. To zůstalo až do doby jeho dobytí švédy generála Torstensona v roce 1645. Po dobytí už nebyl opraven a chátral až do počátku dvacátého století. Chátrání bylo zastaveno ve dvacátých letech 20. století kdy byl hrad postupně uveden do dnešního stavu. Zřejmě nejstarší dodnes zachovalou částí hradu je "černá věž" pocházející z gotické doby, dnes je na ni možno vystoupit a za příznivého počasí je z ní pěkný rozhled, který umožňoval posádce hradu zjistit nepřítele dlouho před tím než se k hradu dostal (věž je ale dnes zřejmě vyšší, byla zvýšena o cca 6,5 metru při rekonstrukci ve třicátých letech). Pod věží je údajně hladomorna, která ale nebyla v době mé návštěvy přístupná. V šestnáctém století za Pernštějnů byl hrad výrazně rozšířen a z tohoto období pochází vnější hradby zpevněné kruhovými baštami, ty byly původně 3, jedna ale byla zničena při dobývání kamene v lomu pod hradem v roce 1884. bašty a dělostřelecké rondely lze navštívit bez problému, jsou ještě před vlastním vstupem do hradu, je třeba dbát základní opatrnosti, na některých místech je zdivo dost poškozené. Hradní palác byl v minulém století rekonstruován a dnes jsou v něm umístěny jednak sbírky nálezů z hradu a také další věci vztahující se k hradu a okolí. Je zde i sbírka věcí a obrazů patřících k parforsním honům. V neopravené části je zavěšen drak pocházející údajně z natáčení filmu.


zdroj : vlastní návštěva a internetové stránky


https://www.hrady.cz/?OID=193
www.hora.cz
www.geocities.com

několik fotek z mé návštěvy

další fotky

Ten tvůj popis je dost zcestný, i na tebou uváděných internetových stránkách www.hrady.cz je jasně psáno a to přímo z rukou kastelána hradu, že hrad byl postaven už ve 14. století, že už v té době měl nejméně dvě věže, žádná z nich ovšem není tebou uváděná pozdně gotická okrouhlá věž tvořící dnes dominantu hradu.
Sice přiznáváš existenci staršího sídla, ale v takovém případě tam nemá co dělat věta o založení až husity, když ji o pár vět později sám vyvracíš...

to Zany, podle písemných zpráv je zakladatelem až Bořek Diviš z Miletínka, podle archeologického výzkumu zde stálo už před tím jiné sídlo (zda mělo dvě věže už tehdy je značně nejisté, protože původní rozsah je překryt pozdějšími stavbami). To je důvod proč jsem to napsal tak jak je to. Tedy s tím jak je to "oficiálně" dle písemných podkladů, i se zmínkou o tom že archeologické výzkumy poukazují na starší stavbu. Poznámka kastelána je sice hezká, nicméně není podložena ničím než právě jen tím že to tvrdí on (archeologické zprávy tak daleko nešly). Ale máš samozřejmě možnost napsat vlastní verzi, jako každý jiný a doložit ji. Já zůstanu u toho co lze doložit, pokud máš lepší zdroje, napiš to.

Písemné zprávy nejsou samospasitelné, tudíž ani „oficiální“, podle tvé logiky by hrady, o kterých se v pramenech nic nedochovalo, vůbec neexistovaly, přestože se z nich dochovaly leckdy mohutné zříceniny. O mnoha takových místech je první a jedinou zmínkou zpráva o zaniklém sídle vztahující se až k první třetině 16. století (osobně si to spojuji s požárem zemských desek na Pražském hradě r. 1541, po kterém se ztracené záznamy všemi způsoby obnovovaly a proto je mnoho v obnovovaných deskách zaznamenaných majetkových změn z této doby nebo z doby krátce před tím, kdy byly ještě stále v čerstvé paměti listin či přímých svědků.)


Není pravda, že kastelánův text není podložený, právě naopak - kastelán zatraceně dobře ví, co píše do oficiálních průvodcovských textů, to jsou seriozní výsledky archeologického průzkumu, které on zná dřív, než mohou být publikovány v odborné literatuře. Uvedené výsledky navíc už dávno publikovány jsou.
Existence dvou věží je jednoznačně prokázána archeologickým výzkumem J. Šulcové – ve sklepě pod jihozápadním křídlem paláce jsou dochovány základy čtverhranné pravděpodobně obytné věže, ty jsou součástí standardního prohlídkového okruhu. Druhá věž, okrouhlá a vzhledem k rozměrům interiéru zřejmě také obytná stála na opačném konci dispozice pod budovou restaurace z poč. 20. století. Ta (bývalá restaurace) je bohužel značně zchátralá, takže se zde neprovádí, nicméně jsem před časem (cca 1998) měl možnost základy věže v jejím suterénu vidět, když nás kastelán prováděl na privátní důkladné prohlídce hradu. Obě věže odkryl archeologický průzkum koncem 90. let, který je datuje do doby na přelomu 13. a 14. století (Šulcová, J. 1998: Záchranný archeologický výzkum SH Kunětická Hora. Památkový ústav v Pardubicích. Výroční zpráva za rok 1997, 126-137.) O původním rozsahu možná ne zcela dokončeného a zřejmě brzo zaniklého hradu svědčí vzdálenost obou věží, která je úctyhodných téměř 100 m. K této stavební fázi patří podle dalších výzkumů i značná část severní a jižní obvodové hradby dnešního jádra a předhradí (viz T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky 1, Libri, Praha 2002)
To, že hrad nebyl zřejmě zcela dokončen a záhy zaniknul může být důvodem jak toho, že se o něm nedochovaly žádné stopy v pramenech, tak toho, že nebyl jakožto zaniklý uveden v často citovaném záznamu o táboru lidu. Kdo dnes může vědět, co všechno bylo v archivu vypáleného opatovického kláštera. Nikde jsem nenašel od kdy patřila KH do majetku kláštera, třeba dostali mniši hrad s pozemky ve zmatcích na poč. 14. století, hrad jim byl k ničemu (samotný klášter byl opevněný) nebo neměli prostředky na jeho dokončení/údržbu, tak ho nechali zchátrat – a za jedno století dokáže zmizet pořádně velký hrad.

Zany pokud máš podobné informace (já je na prohlídce nedostal a v pramenech bohužel nejsou) sepiš je a doplň můj článek, to že tu diskutujeme bude pravděpodobně smazáno (ve faktografii se diskuze obvykle netrpí). To že hrad byl možná nedokončen je zajímavá teorie a vysvětluje proč v době kdy se zde setkali Husovi příznivci se o něm nemluví. Poslední výzkumy na které jsem narazil (myslím archeologické) jsou z roku 1983. Pokud máš přístup k k dotyčné zprávě p. Šulcové je to o důvod víc abys ji uvedl podrobněji a pokud máš fotky bude to jen dobře. Používáš novější zdroje, takže to sepiš a udělej z toho článek, bude to určitě užitečné (a já budu rád že jsem tě k němu vyprovokoval ) O tomhle hradu se obecně moc neví.

Není pravda, že tyto informace v pramenech nejsou, stačí se podívat např. do Ilustrované encyklopedie českých hradů, u které již v prvním vydání r. 1999 mnou výše napsané údaje z dosavadních výzkumů byly, v později vydaných dodatcích pak i další nově zjištěné skutečnosti. Není také pravda, že se o tomto hradu moc neví, v posledních letech mu bylo věnováno poměrně dost pozornosti, mimo jiné byly publikovány nejméně dva články o unikátním vnějším opevnění.
Výroční zprávu k dispozici bohužel nemám, na webu NPU je ke stažení až od r. 1999, sehnat by snad nějak šla
Na sepisování monografických článků sem na server bohužel nemám čas, v tomhle směru mě plně vytěžuje redakční práce na www.hrady.cz

Tak by mě zajímalo jak jsi myslel tu poznámku, že se o hradu obecně moc neví. Doufám, že myslíš spíš historické informace


Hrad se dostal do oficiálního loga Pardubického kraje. Logo bylo schváleno 15. srpna 2002 a 26. května 2003 zaregistrováno jako ochranná známka kraje. Vzhled loga viz uvedený zdroj.


Jinak na Kunětické hoře v současnosti probíhají představení pardubického Východočeského divadla. Nejnovější hrou je Malované na skle, dále se zde také hrály hry Tři Mušketýři a Noc na Karlštejně.


zdroj:
www.pardubickykraj.cz
https://www.vcd.cz
vlastní návštěvy hradu a představení

no podívej se na net, opravdu se moc neví, informace jsou docela protikladné (na to ostatně upozornil i Zany) a to že je hrad logem ještě neznamená že je o něm hodně známo, důvod bude spíš to že je blízko Pardubic a je v místní rovině dominantou, to ostatně není nic neobvyklého, běžně se za loga dávají věci viditelné a to zda je o nich informací hodně nebo málo se neřeší. Samozřejmě jsem myslel to že o hradu a jeho historii se ví jen celkem málo, doba kdy ho vlastnili Pernštějnové je známa dobře, ale původ a vznik je znám jen minimálně (opět viz Zanyho informace o posledních výzkumech (ty se asi někdo od jinud než z Pardubic dozví celkem těžko - místní muzea vydávají publikace ke kterým se normálně nedostaneš, protože netušíš že existují). To je důvod proč jsem Zanyho vyzýval aby o hradu něco napsal, má informace které myslím moc známé nejsou a jejich rozšíření bude jen dobré. (a navíc se pak bude moci smazat naše debata která do faktografie nepatří)

Na Kunětické hoře se také nacházel trigonometrický bod I. řádu, který se nacházel na pilíři na východní věžní zdi .
Pro zajímavost vzdálenosti s jinými body:
Sněžka 73151,151 m
Dobrošov u Náchoda 44700,0909 m
Kralický Sněžník: 75271,3674 m
Trigonometrický bod byl zničen při výměně krovů zhruba kolem roku 1888.


Hrad byl také ohrožen těžbou čediče, kde těžbě podlehly parkány na jihozápadní straně a 5.9.1884 se zřítila část skály a strhla s sebou ohradní zeď i s několika budovami.


Zdroj:
Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Společnou prací učitelstva školního okresu Pardubického, vydáno vlastním nákladem, tisk F. Hoblík r.1903

Hrad spadá pod obec Ráby, ne pod Staré Hradiště

Zmátlo mě tohle z jeho stránek:
Turistické informace
Adresa: Hrad Kunětická hora, 533 52 Staré Hradiště

v Hradišti je pošta, snad proto se dostalo do té adresy