Bořivoj I.

Bořivoj I.


První historicky doložený český panovník a zároveň první křesťanský panovník.
Narozen někdy mezi lety 852-855, zemřel mezi lety 888-891.


Je synem a nástupcem Hostivíta? a svůj původ odvozuje od bájného Přemysla. Ve franských fuldských análech je ztotožňován s českým knížetem Goriweiem.
O jeho životě toho není známo mnoho. Jisté je že se ujal vlády někdy v letech 867-868 a stává se Pražským knížetem. Jeho území jsou přibližně dnešní střední Čechy.Jeho původní sídlo je Levý Hradec.


První zmínky o něm jsou z roku 872 kdy je poražen Franky při jejich výpadech na Velkomoravskou říši. V těchto bojích podporuje velkomoravského knížete Svatopluka proti východofranskému králi Ludvíku Nemci.Zato od Svatopluka dostává oblast středních Čech jako léno a oficiálně se tak stává místodržícím velkomoravského vládce v Čechách. Díky tomu bylo později uznáno české knížectví.


Někdy v letech 874 nebo 875 si bere za manželku Ludmilu Pšovskou (později prohlášenou za svatou), dceru knížete Slavibora, vládce Lužických Srbů.
Podle Kristiánovy legendy dochází někdy mezi roky 880-884 k historické události. Bořivoj s Ludmilou přijímají na Velehradě u knížete Svatopluka křest z rukou arcibiskupa Metoděje.


Znamená to přijetí křesťanství a zároveň podřízení se Svatoplukově svrchovanosti nad českým územím.To vyvolalo protisvatoplukovskou vzpouru českých velmožů vedenou knížetem Strojmírem povolaným z německého vyhnanství.Bořivoj je vyhnán, ale za pomoci knížete Svatopluka je povstání poraženo a Bořivoj se vrací na knížecí stolec.(Je možné, jak se zmiňuje Kristián, že Strojmíra svrhli sami Čechové a povolali Bořivoje zpět.).


Za jeho vlády dochází k postupnému šíření křesťanství v Čechách.Bořivoj nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu sv. Klimenta. Další ,zasvěcený Panně Marii, nechal postavit nad Vltavou na vrcholku Žiži. Zde se předtím konávalo kmenové shromáždění Čechů ,obětovávalo se pohanským bohům a také zde stál kamenný stolec na nějž byli obřadně usazováni noví vládcové. Tímto činem vyjádřil Bořivoj vítězství nad pohanskými povstalci.
Mělo se za to ,že sem Bořivoj přesídlil z Levého Hradce a položil základy Pražského hradu,ale dnes se to přisuzuje spíše jeho synovi a nástupci Spytihněvovi I.


S Ludmilou má několik dětí. Doloženi jsou jen dva synové Spytihněv a Vratislav.
Po jeho smrti převzal nakrátko vládu Svatopluk nebo Ludmila, dále pak jeho syn Spytihněv I.




Podle antropologických výzkumů byl Bořivoj původem Moravan a ne Čech. S knížetem Svatoplukem sdílel stejnou krevní skupinu a ojedinělou anomálii zvukovodů. Je tedy pravděpodobné že byli příbuzní.







Použité zdroje: http://www.panovnici.cz/borivoj-I
http://zivotopisyonline.cz/borivoj-prvni.php
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/9832-borivoj-i
encyklopedie.seznam.cz